Aktuality AK

Nová studie zjistila, že Mars byl na počátku své existence pokryt až 300 metrů hlubokými oceány. Mars je známý svým načervenalým odstínem, ale věří se, že planeta byla kdysi modrá a pokrytá vodou. Skutečnost, že Mars mohl mít v minulosti vodu, nás přibližuje k pochopení, zda planeta mohla podporovat život nebo ne. Mezi výzkumníky panuje všeobecná shoda, že na Marsu v určitém okamžiku historie planety byla voda, ale rozsah a trvání této vody je stále předmětem debat.

Astronomové učinili převratný objev. Formování planet v raných fázích vzniku Sluneční soustavy začalo dříve, než se doposud myslelo. Vědecký tým zjistil, že stavební kameny planet se formovaly ve stejnou dobu vedle jejich mateřské hvězdy – Slunce. Podle studie některých nejstarších hvězd ve vesmíru se stavební kameny planet jako Jupiter a Saturn pravděpodobně začaly tvořit v okamžiku, kdy mladá hvězda ještě rostla. Dosud se předpokládalo, že planety vznikají, až když hvězda dosáhne své konečné velikosti, ale nové výsledky publikované v časopise Nature Astronomy naznačují, že hvězdy a planety „rostou“ společně.

Zařízení Zwicky Transient Facility (ZTF) poprvé objevilo vzácný kosmický „oběd“. Astronomové zachytili černou díru, která „žvýkala“ blízkou hvězdu a uvolňovala přitom výtrysky dále do vesmíru než kdykoliv předtím. Vesmír může být velmi násilnickým místem. Hvězdy umírají nebo se navzájem srážejí a černé díry pohltí vše, co se dostane příliš blízko. Tyto a další události vytvářejí záblesky světla na noční obloze, které astronomové nazývají přechodnými jevy. Zwicky Transient Facility je v současnosti jedním z největších průzkumů přechodných jevů, které astronomové používají ke studiu neustále se měnícího vesmíru. Průzkum je také pokladnicí vzácných, podivných a neobvyklých událostí, které astronomové často objevují náhodou.

Skupina vědců poprvé identifikovala prvky vzácných zemin produkované při sloučení neutronových hvězd. Podrobnosti o zjištěních vědců byly nedávno zveřejněny v The Astrophysical Journal. Když se dvě neutronové hvězdy spirálovitě přibližují, až se navzájem spojí, výsledná exploze vytvoří velké množství těžkých prvků, které tvoří náš vesmír. K prvnímu potvrzenému případu tohoto procesu došlo v roce 2017 a byl pojmenován GW 170817. Navzdory tomu vědci dosud neidentifikovali přesně prvky generované sloučením neutronových hvězd, s výjimkou stroncia, které bylo identifikováno v optických spektrech.

Na základě nového výzkumu byly publikovány první údaje o zemětřesení na rudé planetě o síle 4,7 magnitudy, ke kterému došlo začátkem roku 2022. Pozdě v pozemské noci 4. května nebo v solu 1222 na Marsu detekovala sonda NASA InSight zemětřesení na rudé planetě pomocí svého palubního seismometru SEIS. Dozvuky trvaly mnoho hodin. Podle nového výzkumu bylo marsotřesení nejméně pětkrát silnější než dřívější velké zemětřesení zaznamenané na planetě. Studie byla zveřejněna 14. prosince 2022 v časopise Geophysical Research Letters. Další výzkumné studie týkající se rekordního marsotřesení byly také představeny nedávno na podzimním setkání AGU v Chicagu.

V post-apokalyptickém akčním filmu „Vodní svět“ z roku 1995 polární ledové čepičky na naší planetě úplně roztály, hladina moře vystoupala na více než 12 kilometrů a pokryla téměř celou Zemi. Astronomové nyní objevili dvojici exoplanet, které jsou skutečnými vodními světy, na rozdíl od jiných planet v naší Sluneční soustavě. Jsou o něco větší než Země a nemají hustotu hornin. A přesto jsou hustší než plynné obří vnější planety obíhající kolem našeho Slunce. Z čeho jsou tedy složeny? Nejlepší odpovědí je, že tyto exoplanety mají globální oceány nejméně 500krát hlubší, než je průměrná hloubka pozemských oceánů.

Titan, největší měsíc planety Saturn, je jediným měsícem ve Sluneční soustavě s hustou atmosférou a zároveň je také jediným tělesem kromě Země, na němž se v současné době vyskytují řeky, jezera a moře. Na Titanu probíhá cyklus podobný koloběhu vody v přírodě na naší planetě, jen s tím rozdílem, že místo vody zde cirkulují kapalné uhlovodíky, především metan.

Plyn je základním materiálem, z kterého se zformovaly všechny galaxie. Vývoj galaxií je primárně procesem akrece atomárního plynu z mezigalaktického prostředí a jeho transformování do podoby hvězd. Pozorování a výzkum atomárního plynu uvnitř a v okolí galaxií je rozhodující pro studium vzniku galaxií a jejich vývojových modelů. Pozorování jemné struktury emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v případě atomárního vodíku na rádiových vlnách je nejpřímočařejší cestou k výzkumu atomárního plynu.

Astronomové zkombinovali snímky z Webbova kosmického teleskopu v oboru blízkého infračerveného a středního infračerveného záření k pořízení fotografie zářících ikonických pilířů stvoření v nebývalém detailu. Pilíře stvoření (označované též jako sloupy stvoření) jsou ve skutečnosti tři věže z plynu a prachu nacházející se ve vzdálenosti zhruba 6 500 světelných roků a jejich poloha se promítá do souhvězdí Hada.

Megatsunami na Marsu mohlo být způsobeno kolizí s asteroidem podobným jako v případě pozemského impaktu v oblasti Chicxulub – který přispěl k hromadnému vymírání dinosaurů na Zemi před 66 milióny roků – v regionu mělkého oceánu. To je v souladu se studií publikovanou 1. prosince 2022 v časopise Scientific Reports. Dřívější výzkumy navrhovaly, že impakt asteroidu nebo komety do oceánu na severní polokouli Marsu možná způsobil megatsunami přibližně před 3,4 miliardami roků. Nicméně před touto studií poloha následného impaktního kráteru nebyla známa.