Aktuality AK

Nyní víme přesně, jak hmotná nejrychleji rostoucí černá díra ve vesmíru ve skutečnosti je, a stejně tak jak mnoho hmoty doslova „žere“, a to díky novým výzkumům pod vedením Australian National University (ANU). Její hmotnost byla určena na 34 miliard hmotností Slunce a hltá hmotu v ekvivalentu téměř jednoho Slunce každý den, jak uvádí Christopher Onken se svými spolupracovníky.

Počítačové simulace provedené astrofyziky na Tohoku University v Japonsku vedly k odhalení nové teorie původu supermasivních černých děr. Podle této teorie předchůdci supermasivních černých děr narůstají nejen pohlcováním mezihvězdného plynu, ale stejně tak i menších hvězd. To pomáhá vysvětlit velké množství supermasivních černých děr pozorovaných v současnosti.

Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) určená k nepřetržitému sledování Slunce zaregistrovala 15. 6. 2020 kometu s pořadovým číslem 4 000. Malá jádra komet, která se přibližují do blízkosti Slunce, se jinak pozorovat nedají. Nově objevená kometa pojmenovaná SOHO-4000 patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Sonda SOHO byla vypuštěna 2. 12. 1995 na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci a stále ještě funguje.

Astronomové při použití dat z kosmického teleskopu Kepler, který patří NASA, objevili dvě nové planety v planetární soustavě hvězdy Kepler-160. Jedna ze dvou nových exoplanet je tranzitující svět velikosti super-Země obíhající kolem této hvězdy v obyvatelné zóně.

Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Na východním okraji slunečního kotouče se 3. 6. 2020 vynořila letos zatím největší skvrna. Tato skvrna opět patří již k novému cyklu sluneční aktivity - cyklu číslo 25.

Podle pozemských standardů je Saturnův měsíc Titan podivným místem ve vesmíru. Je větší než planeta Merkur a je zabalen do husté atmosféry (je to jediný měsíc ve Sluneční soustavě s hustým ovzduším), jeho povrch je pokryt řekami a jezery kapalných uhlovodíků jako je metan a etan. Pod tlustou kůrou vodního ledu může existovat oceán kapalné vody, který může být potenciálním místem pro výskyt života.

Tým profesionálních astronomů vypátral mladého hnědého trpaslíka obklopeného diskem, ve kterém by se potenciálně mohly zrodit planety. Objekt pojmenovaný W1200-7845 se nachází ve vzdálenosti 333 světelných roků od Země v souhvězdí Chameleon a je členem pohybové skupiny hvězd Epsilon Chameleontis (ɛ Cha); jejich stáří bylo určeno na 3,7 miliónu roků.