V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Nejprestižnější ocenění vědecké práce – Nobelova cena – bude námětem on-line přednášky, kterou ve středu 21. dubna v 18:00 hodin uspořádá naše hvězdárna. Odborný pracovník Ladislav Šmelcer se zaměří výhradně na ocenění za astronomii, jež při hodnocení významných objevů náleží do kategorie fyziky. Nabídne průřez fascinující historií, která odhalila mnohá tajemství vesmíru.
Zajímavé svědectví o zahraniční astronomické expedici vydává deník, náhodně objevený v knihovně naší hvězdárny. Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 neuplynul ani rok, když dvacet našich astronomů vedených tehdejším ředitelem hvězdárny Bohumilem Malečkem zamířilo do Jugoslávie. Tamním kolegům měli pomoci s budováním pozorovatelské infrastruktury a popularizací astronomie.
Pozorovat noční oblohu pomocí dalekohledu a dozvědět se o vesmíru něco zajímavého mohou lidé i v místě svého bydliště. Večerní astronomická pozorování pro veřejnost nabízí městům a obcím naše hvězdárna. „Stačí zvolit si termín a vhodné místo, a rádi přijedeme, abychom divákům umožnili pozorovat noční oblohu pomocí výkonných přenosných dalekohledů a zároveň nabídli poutavý doprovodný komentář,“ říká odborný pracovník Tomáš Pečiva.
Poslední březnový den se ve Valašském Meziříčí zapsal do rekordních tabulek meteorologických měření. „Naměřili jsme maximální teplotu 22,4° C. Dosavadní rekord pro 31. březen činil 21,9° C a pocházel z roku 1968,“ konstatuje Petr Zelený, odborný pracovník naší hvězdárny. Maximální březnová teplota však zůstala nepokořena, neboť 21. března 1974 truť teploměru vyšplhala až na 22,9° C.
Naše hvězdárna je pro veřejnost sice uzavřena, ale pěkné počasí a velikonoční volno můžete využít k domácímu pozorování noční oblohy. Dáme vám malý návod. Můžeme začít třeba tím, že když budou Velikonoce, pokusíme se najít různé symboly svátků jara. Z nich ten nejznámější – vajíčko – má ve vesmíru dokonce tři zástupce.
Astronomický kroužek při naší hvězdárně je otevřen všem mladým zájemcům. Každou středu v 16 hodin, bezpečně on-line z domova a nově i bez zaplaceného školného. Virtuální schůzky členů kroužku jsou nyní přístupné všem a zdarma. Stačí se jen připojit. „Chceme dát příležitost proniknout do tajů astronomie a příbuzných oborů také dětem ze vzdálenějších míst,“ vysvětluje vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Průlomové okamžiky v historii lidstva budou námětem on-line přednášky s názvem Objevy a vynálezy, jež změnily svět, kterou ve středu 24. března v 18:00 hodin uspořádá naše hvězdárna. Namísto prostého přehledu důležitých mezníků v životě lidské společnosti nabídne odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus posluchačům neotřelý, dílem filozofický pohled na danou problematiku.
Osm pozorovatelů z Česka, Slovenska a Argentiny se v tomto měsíci zapojilo do pozorovací kampaně, jejíž koordinací byla pověřena naše hvězdárna. Předmětem jejich zájmu byla eruptivní hvězda s označením AD Leo. Po čtyři noci pořizovali její fotometrická data, zatímco v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově se zaměřili na její spektra.
Den hvězdáren a planetárií proběhne v pátek 19. března v celém Česku. Naše hvězdárna při tom nebude chybět. Letošní třetí ročník celostátní akce, jejímž cílem je přiblížit veřejnosti činnost hvězdáren a planetárií a přispět k popularizaci astronomie a příbuzných vědních oborů obecně, se vzhledem k pandemické situaci uskuteční pouze ve virtuálním prostoru. Co zajímavého jsme pro vás připravili?
Na obloze se schyluje k nevšednímu úkazu. Trojice planet – Saturn, Jupiter a Merkur – se ve středu 10. března po 5. hodině ráno seskupí nízko nad jihovýchodním obzorem. Čtvrtým účastníkem vesmírného dostaveníčka bude Měsíc ve tvaru úzkého srpku. Setkání Saturnu a Jupiteru s Měsícem nebývá běžné. Celý úkaz navíc ozvláštní přítomnost Merkuru.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí