Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Poslední březnový den se ve Valašském Meziříčí zapsal do rekordních tabulek meteorologických měření.
„Naměřili jsme maximální teplotu 22,4° C. Dosavadní rekord pro 31. březen činil 21,9° C a pocházel z roku 1968,“ konstatuje Petr Zelený, odborný pracovník naší hvězdárny, kde meteorologická měření probíhají od roku 1957. Maximální březnová teplota však zůstala nepokořena, neboť 21. března 1974 rtuť teploměru vyšplhala až na 22,9° C.
Naproti tomu nejchladnější poslední březnový den nastal v roce 1996, kdy ve hvězdárně naměřili -6,8° C. Do absolutně nejchladnějšího březnového dne však i tato teplota měla daleko – 1. března 1963 se ve městě ochladilo až na -24,1° C.
„Celkově byl letošní březen teplotně nevýrazný, průměrná teplota činila 2,8° C. Nejchladnější byl březen 1987 s průměrnou teplotou -2,3° C a nejteplejší březen 2014 se +7,1° C,“ doplňuje Zelený.
autor: Josef Beneš