V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Zajímají je hvězdy, u nichž lze sledovat, případně změřit změny jasnosti. Dostaveníčko si dali v naší hvězdárně.
Člověk by čekal, že dopoledne bude ve vestibulu a přednáškovém sále potkávat ospalé tváře s očima zarudlýma po celonočním pozorování. Jan Hykel ale unaveným dojmem nepůsobí. „Z nočního pozorování sešlo, bylo zataženo. Od soboty jsme pozorovali jen jednou, a to jsem měl potíže s technikou. Alespoň jsem se vyspal,“ usmívá se devětatřicetiletý programátor z Brna, jenž věří, že zbývajících několik nocí bude příznivějších.
Astronomii se věnuje od dětství. Zprvu pozoroval očima planety, hvězdokupy a jiná tělesa, před čtyřmi lety se vrhl na proměnné hvězdy. Postupně si pořídil kameru s malým čočkovým dalekohledem a počítačem na dálkové ovládání, vše za více než sto tisíc korun. A začal jezdit na srpnová celostátní praktika do naší hvězdárny. „Je tady spousta zajímavých lidí, se kterými si mohu vyměnit zkušenosti z pozorování i zpracování dat. Také přednášející jsou opravdové kapacity, takže se pokaždé dozvím něco nového. Už jen proto stojí za to být tady,“ tvrdí amatérský astronom.
Zuzanu Svozilíkovou si proměnné hvězdy získaly tím, jak „klamou tělem“. „Udivuje mě, co všechno lze zjistit z jediného bodu, který se pouhým okem zdá být absolutně neměnný. Když se výsledky měření zpracují ve speciálním programu, vyjde z toho spousta zajímavých vlastností,“ vypráví pětadvacetiletá studentka aplikované fyziky z Olomouce. Vlastní měřicí přístroje zatím nemá, a proto uvítala možnost využít ty hvězdárenské. „Každý rok se tak přiučím něčemu novému,“ pochvaluje si.
Letošní celostátní praktikum pozorovatelů proměnných hvězd je v pořadí jednašedesáté. Účastní se ho 20 amatérských astronomů z Česka a Slovenska. „Tuto akci hostíme posledních šest let, a není to náhoda,“ připomíná Ladislav Šmelcer, odborný pracovník hvězdárny a místopředseda sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti. „Pozorování eruptivních proměnných hvězd představuje jeden z našich významných programů, hvězdárna dokonce působí jako republikové koordinační centrum. Praktikanti tady navíc mohou využít šest stanovišť, což jim žádná jiná hvězdárna nemůže nabídnout,“ dodává Šmelcer.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí