Mediální výstupy

Něco konexí, něco diplomacie. Občas je zapotřebí obojí, aby se člověk mohl pohroužit do hlubin vesmíru. Nově se o pravdivosti těchto slov přesvědčili astronomové z Valašského Meziříčí, kteří chtějí pozorovat erupční aktivitu zákrytové dvojhvězdy s označením GJ 3236 Cas pohybující se v souhvězdí Žirafy. Pomoc hledají v dalekém Japonsku a přímluvu v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.

Blíží se akce, která má v naší hvězdárně dlouhou tradici. Poslední listopadový víkend zde bude patřit semináři s názvem Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, nejstaršímu svého druhu v Česku. Hvězdárna ho pořádá přes šedesát let. Letos se uskuteční od pátku 26. do neděle 28. listopadu. Na programu bude 10 přednášek předních českých a slovenských odborníků. Jsou mezi nimi známí publicisté a popularizátoři i majitelé firem náležejících ke kosmickému průmyslu.

Byla jich vrchovatě naložená přepravka. Tiskoviny, mapy hvězdné oblohy a zápisky, jež po sobě zanechal zanícený hvězdář z Valašska. Cenný dar převzala ve středu naše hvězdárna. Jednalo se o část pozůstalosti po amatérském astronomovi Jiřím Kadaňkovi z Rožnova pod Radhoštěm, který loni zemřel v šestaosmdesáti letech. Zahrnuje svázané časopisy Vesmír od roku 1949 do konce šedesátých let, knihy o astronomii z téhož období a výsledky pozorování meteorického roje Perseid.

V naší hvězdárně výjimečně nebude řeč o astronomii ani jiných přírodních vědách. Cestovatel a fotograf Lukáš Socha tady ve čtvrtek 11. listopadu v 18:00 hodin vystoupí s přednáškou nazvanou Ve stopách Hanzelky a Zikmunda. „Na cestách jsem strávil půlku života. Vydat se ve stopách druhé euroasijské expedice legendární dvojice mě napadlo v roce 2013,“ vzpomíná jejich nyní sedmatřicetiletý obdivovatel.

Slunce zrovna zářilo na modré obloze, a proto hurá do hlavní kopule, než ho zakryjí mraky! Dnešní pořad s názvem Poznávejme svět světlem začal neplánovaně u dalekohledu. Rodiče s dětmi v něm kromě oranžového kotouče spatřili také sluneční skvrny. Potom už se v přednáškovém sále všechno točilo okolo světla. Šestadvacet dětí a dospělých se z poutavého vyprávění dovědělo – a na zajímavých pokusech také přesvědčilo – že světlo má svou rychlost i barvu, šíří se, láme a odráží, že vytváří stíny i optické klamy.

Na zajímavé programy pozve veřejnost v příštím týdnu naše hvězdárna. V přednášce Vesmírné katastrofy na Zemi aneb Co nás potkalo a možná ještě čeká, která se uskuteční ve středu 20. října, se Ladislav Šmelcer pokusí objasnit problematiku kosmických vlivů, o nichž většina z nás nemá tušení, na naši planetu. V sobotu 23. října představí Naďa Lenžová rodinám s dětmi světlo jako fenomén, který důvěrně známe, ale mnohé o něm možná nevíme.

On-line formu astronomických kroužků pro školáky obnoví naše hvězdárna. Tentokrát násnás  k tomu ale nevede nepříznivá epidemická situace. „Chceme vyjít vstříc zájemcům ze vzdálenějších míst. Někteří by k nám museli dojíždět například z Frýdecko-Místecka nebo z okolí Zlína,“ vysvětluje vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus a dodává, že prezenční podoba kroužku, jehož schůzky probíhají každou středu ve hvězdárně, zůstává zachována.

Závěrečným odborným seminářem, který proběhl od 1. do 3. října v horském hotelu Charbulák ve Starých Hamrech na Frýdecko-Místecku, se uzavřel celoroční česko-slovenský projekt s názvem Rozvoj přeshraniční observační sítě, financovaný z Fondu malých projektů Interreg V-A SR–ČR. Pořadatelem setkání a hlavním partnerem projektu byla Hvězdárna Valašské Meziříčí, jejím přeshraničním partnerem je Krajská hvězdárna v Žilině.

Dětský seminář a konferenci uspořádala o víkendu naše hvězdárna. Dva dny naplněné astronomií a dalšími přírodními vědami prožilo 15 dětí v horském hotelu ve Starých Hamrech na Frýdecko-Místecku. Hvězdárna sem pozvala  členy svého astronomického kroužku. Každý dostal za úkol připravit si konferenční příspěvek, který před ostatními přednesl formou krátké prezentace. Měli na to dva týdny.

Byl hlavním námětem páteční republikové Noci vědců. Návštěvníci naší hvězdárny poznali čas z různých úhlů. „Podívali jsme se na něj z pozice geologa, historie naší hvězdárny i z hlediska práce s touto veličinou při odborných astronomických pozorováních. Některé sledované změny trvají sekundy i méně, jiné zase roky,“ upřesnil programovou skladbu ředitel hvězdárny Libor Lenža.