Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Zajímavé svědectví o zahraniční astronomické expedici vydává deník, náhodně objevený v knihovně naší hvězdárny.
Od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 neuplynul ani rok, když dvacet našich astronomů vedených tehdejším ředitelem hvězdárny Bohumilem Malečkem zamířilo do Jugoslávie.
„Odjeli tam dvakrát – v květnu a srpnu – na pozvání jugoslávské přírodovědné společnosti,“ líčí odborný pracovník hvězdárny a knihovník Radek Kraus. „S využitím zkušeností a pomoci našich astronomů chtěli na jadranském pobřeží, kde bývá velký počet jasných dnů a nocí, vybudovat síť pozorovatelen a zapojit do pozorování místní amatéry. Zároveň kalkulovali obchodně, neboť pobřeží na konci šedesátých let nebylo ještě tolik navštěvované a pozorovatelny s mobilními dalekohledy představovaly pro turisty vítanou atrakci.“
Srpnová expedice československých astronomů dostala název Mezinárodní astronomický seminář. Její průběh ve svém deníku zaznamenal Milan Neubauer, odborný pracovník naší hvězdárny, dlouholetý pozorovatel Slunce a meteorolog. Správce archivu ho objevil teprve nedávno. „Den po dni zachycuje činnosti účastníků expedice, související s organizací práce a stavbou pozorovatelských plošin v dodnes existujícím kempu Čikat na ostrově Velki Lošinj,“ vypráví Kraus.
Naši astronomové nejspíše plánovali také rozsáhlá odborná pozorování, která se však podle deníkových záznamů výrazně ztenčila. „Přes den zaškolovali amatéry do technik pozorování a večery věnovali přednáškám pro veřejnost. Zájem byl veliký, průměrně se jich účastnilo okolo 130 posluchačů,“ připomíná odborný pracovník hvězdárny.
Zamýšlená dlouhodobá spolupráce, jež měla spočívat i v každoročním pořádání konference astronomů z celého světa a jejich pozorovacích kampaní, však měla jepičí život. „V dalších letech už nepokračovala. Důvodů mohlo být více,“ uvažuje Kraus. „Možná to pro jugoslávskou stranu bylo příliš nákladné, i když drtivé většině účastníků expedice hradila jen ubytování v kempu, zbytek si platili sami. Problémy mělo i tříčlenné vedení, jemuž zaměstnavatelé srpnovou dvoutýdenní služební cestu odmítli proplatit.“
Symbolickým hřebíčkem do rakve nadějného projektu bylo rozhodnutí tajemníka Okresního národního výboru ve Vsetíně, jenž v roce 1970 zamítl žádost vedení expedice o vycestování na služební pasy. „Byl to důsledek vnitřních poměrů v Československu. Začínala normalizace a vycestovat do ciziny už nebylo tak jednoduché. Možná se úřady obávaly, aby astronomové neemigrovali přes Jugoslávii třeba do sousední Itálie,“ přemítá správce hvězdárenské knihovny.
autor: Josef Beneš
![]() |
| Účastníci expedice si sestavili vlastní pozorovací program. |
| 1234 |
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí