Hvězdárna, jak ji možná neznáte

Jak vypadala naše hvězdárna v plánech architektů? Proč nemá vlastní planetárium?

Virtuální výstavu s názvem Hvězdárna v plánech a výkresech si od 30. listopadu mohou prohlédnout návštěvníci internetové eBadatelny Zlínského kraje. „Věnovali jsme ji stavebnímu vývoji našeho areálu. Kromě hlavní budovy jsou zde další solitérní objekty různého stáří,“ připomíná autor výstavy a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.

Historický základ rozlehlého areálu představuje dřevěná hvězdárna Antonína Ballnera z roku 1929, která je nejstarší na Moravě. Hvězdárna, mezi astronomy důvěrně přezdívaná „Kolňa  badajna“, je chráněnou technickou památku. V její blízkosti vyrostla v roce 1955 hlavní budova, postavená podle plánů architekta Zdeňka Plesníka. O šest let později přibyla jižní observatoř, jež se stala centrem pozorování sluneční aktivity. 

„Jižní budova je pozůstatkem velkorysého záměru, který z neznámých důvodů zůstal na papíře,“ upozorňuje Kraus. „Chodbou měla být propojena s planetáriem, jež se stejným způsobem mělo propojit s Plesníkovou hvězdárnou. Ze stavby planetária sešlo, i když ministerstvo školství a osvěty na počátku 60. let vyhlašovalo, že do deseti let ho budou mít v každém okresním městě.“

Málo známá je také skutečnost, že v 70. a 80 letech se zrodil plán na rozšíření hvězdárny o další observatoř. „Kvůli zhoršujícím se světelným podmínkám ve Valašském Meziříčí měla vzniknout v sousední obci Malá Lhota. Autorem architektonického návrhu byl tehdejší ředitel hvězdárny Josef Maleček,“ vypráví Kraus o záměru, který rovněž zůstal nenaplněn.  

Výstava nabízí pohled na nepříliš známé stavební plány, ale i dobové fotografie a skicy, doprovázené textem. „Je mezi nimi například nerealizovaný plán architekta Jaroslava Hlaváče, který je proti současné podobě hvězdárny o poznání skromnější, navíc zachycuje původní pozemkovou situaci. Zajímavá je i studie zahradnických úprav, jejíž autoři převzali některé Hlaváčovy prvky,“ popisuje odborný pracovník hvězdárny.

Na portálu https://ebadatelna.zlkraj.cz/, sloužícím paměťovým institucím Zlínského kraje ke zveřejňování digitálního obsahu jejich sbírkových a knihovních předmětů, naše hvězdárna nevystavuje poprvé. „V minulosti jsme veřejnosti představili třeba historii Ballnerovy hvězdárny nebo přístrojovou techniku,“ doplňuje Kraus. Současná výstava potrvá do února příštího roku, kdy ji nahradí další, věnovaná zakladateli hvězdárny a jejímu prvnímu řediteli Josefu Dolečkovi.