Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Po téměř pěti měsících se do naší hvězdárny mohou vrátit návštěvníci.
„Návštěvnický provoz obnovíme v úterý 11. května v souladu s platnými nařízeními vlády. Lidé k nám budou moci přijít na denní exkurzi i večerní pozorování,“ informuje ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Exkurze pro omezený počet návštěvníků budou probíhat každý pracovní den od 13:00 do 17:00 hodin. „Ukážeme jim naše pracoviště, zavedeme je do kopule, kde budou moci pozorovat Slunce, dále do historické Ballnerovy dřevěné hvězdárny a k meteorologické stanici“ popisuje Lenža.
Také večerní pozorování se uskuteční každý pracovní den, vždy od 20:30 hodin. „Zájemcům představíme souhvězdí jarní oblohy a pomocí dalekohledu některé vybrané objekty a Měsíc podle jeho aktuální fáze. Naproti tomu v současné době nespatří planety, neboť jsou pozorovatelné až nad ránem,“ uzavírá ředitel hvězdárny.
autor: Josef Beneš