Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Tradici seminářů o kosmonautice a raketové technice nepřerušil ani nouzový stav.
Prázdný sál, v něm jenom přednášející, který mluvil do webové kamery, a technik zajišťující živý přenos na internetu. Taková byla kulisa letošní Noci vědců a na ni navazujícího semináře s názvem Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie, jež v uplynulých dvou dnech uspořádala naše hvězdárna.
„Někteří lidé sem chodí desítky let. Pamatuji si jejich tváře a vím, kde sedávají, takže jsem je chvílemi viděl. Ale nebylo to ono,“ přiznává autor dvou z celkem pěti přednášek Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně.
Pro Michala Václavíka není prázdná posluchárna nic nového. „Znám to z vysoké školy, kde přednáším studentům. Někdy i tři hodiny mluvím do černé obrazovky,“ vypráví pracovník České kosmické kanceláře, jemuž nejvíce chyběl osobní kontakt s posluchači. „Jejich přítomnost a zpětná vazba jsou pro mě největší odměna,“ vysvětluje. Stejně jako ostatním přednášejícím mu na konci vystoupení nepříjemně brněly nohy z toho, jak musel celou dobu stát na jednom místě, aby zůstal v záběru kamery.
Publikum, jež sledovalo přednášky on-line na internetovém kanálu YouTube, by za normálních okolností zaplnilo přednáškový sál. „Počet připojených se pohyboval mezi 30 až 57. Odpovídá to velikosti skupiny, která se semináře každoročně účastní,“ říká odborný pracovník hvězdárny Tomáš Pečiva, jenž dohlížel na hladký průběh přenosu. „Zpočátku jsme měli drobné problémy se zvukem, ale podařilo se nám je odstranit,“ dodává Pečiva.
Počin hvězdárny, která ani během nouzového stavu a z něj vyplývajících omezení nechtěla fanoušky kosmonautiky ochudit o seminář se zhruba padesátiletou tradicí, se setkal s příznivými ohlasy. „Díky organizaci hvězdárny jsme se aspoň takto mohli účastnit přednášky. Moc děkuji! Snad to příští rok bude jiné, takové, na co jsme byli léta zvyklí,“ vzkazuje na facebooku Daniel Lazecký. Další pravidelný účastník semináře, Milan Hanousek, k tomu dodává: „Parádní. Jako bych tam byl v sále a seděl na té tvrdé, vrzavé sedačce... Tak napřesrok!“
Všechny letošní přednášky lze zhlédnout na YouTube buď prostřednictvím kanálu HVM-Edu, nebo na playlistu Kosmonautika 2020.
autor: Josef Beneš
![]() |
O kosmonautice v liduprázdném sále 3 |
12345 | Následující »» |