Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Třetí letní den v řadě s teplotami přesahujícími 25° C dnes zaznamenala stanice Českého hydrometeorologického ústavu v areálu naší hvězdárny.
Do statistik se zapíše jako rekordní. „Naměřili jsme maximum 27,9 ° C, o pouhou desetinu stupně vyšší, než činil dosavadní rekord pro tento den z 12. května 1968,“ konstatoval odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Nejtepleji z nynější triády letních dnů bylo v úterý, kdy se teploměr zastavil na 28,1 ° C. „Ani to ale na ustanovení nového rekordu nestačilo, protože 11. května 1958 jsme zaznamenali 28,6 ° C,“ doplnil Zelený. Absolutně nejteplejším květnovým dnem od počátku měření v roce 1957 byl 30. květen 2005, kdy stanice naměřila tropickou hodnotu 31,5 ° C.
Foto: Petr Zelený
autor: Josef Beneš