Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Rok 2008 byl z iniciativy Mezinárodní unie geologických věd (IUGS) a organizace UNESCO na Valném shromáždění OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok planety Země. Cílem je připomenout a přiblížit opomíjený význam těchto věd pro celosvětový udržitelný rozvoj, omezení přírodních rizik, racionalizaci výstavby a optimální využívání přírodních zdrojů. IUGS, Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností se k výjimečné iniciativě připojila i Hvězdárna Valašské Meziříčí. Podporu poskytla také společnost CS CABOT Valašské Meziříčí.

Program semináře zahájil svou přehledovou přednáškou Pavel Gabzdyl (Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně) s odpovídajícím názvem – Kaleidoskop planetárních světů. Velmi pěkná přednáška se zabývala srovnáním jednotlivých planetárních těles z pohledu geologických útvarů, morfologie povrchu, ale i širších souvislostí včetně vlivu impaktů na utváření povrchů.
Večerní část patřila oddechové přednášce s poněkud poetickým názvem Na hřbetě koně za geologickými krásami Mongolie. Cestopisné vyrávění Jana Valenty (Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR,) bylo určeno i široké veřejnosti..
Sobotní program zahájil přednáškou s názvem Historie srážek těles meziplanetární hmoty s planetou Země Jakub Haloda (Česká geologická služba, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Štefánikova hvězdárna). Zabýval se nejen významnými impaktními událostmi v dějinách Země, ale také jejich důsledky pro biosféru planety. Vznik každé ze zatím 175 potvrzených impaktních struktur na Zemi doprovázela nejméně lokální katastrofa, v případě větších těles katastrofa globální.
Svou premiéru ve valašskomeziříčské hvězdárně měl Aleš Špičák (Geofyzikální ústav AV ČR) s přednáškou Děravá Země aneb Výsledky vrtných výzkumných projektů na kontinentech a v oceánech. Představil problematiku hlubokého vrtání do zemské kůry na pevninách i pod hladinou oceánů a mezinárodní vrtné projekty zaměřené na výzkum zemětřesné činnosti, vulkánů, impaktních kráterů, ale i využívání geotermální energie. Neméně zajímavé byly informace a plány o výzkumu zemětřesné lokality v západních Čechách.
Další přednáškovou premiéru měl Jan Zedník (Geofyzikální ústav AV ČR), který se ve svém příspěvku Seismické vlny jako nástroj poznávání Země zabýval klasifikací zemětřesení i problematikou jejich registrace. Velký zájem posluchačů vzbudila diskuze o určování „velikosti“ zemětřesení – magnitudu, Richterově stupnici, uvolněných energiích i účincích zemětřesení.
Jedinou ženou mezi přednášejícími byla Jana Pazdírková (Ústav fyziky Země, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity Brno), jejíž příspěvek Zemětřesení v České republice navazoval na předchozí přednášku. Seznámila posluchače se seismotektonickou situací v Evropě, neméně zajímavý byl exkurs do historie, ve kterém připomněla historická zemětřesení ve střední Evropě. Přednášku uzavřela informací o seismických stanicích v ČR a zemětřeseních v ČR v letech 2000–2008.
Sobotní program uzavíral Pavel Gabzdyl přednáškou Země a její Měsíc v níž spojil své dva velké zájmy. Posluchače seznámil s historickými i současnými názory na vznik Země a Měsíce, podrobně se věnoval problematice impaktního kráterování. Na základě výzkumů a pořízených snímků představil minulost vulkanismu na Měsíci i jeho současný geochemický model. Přednášku uzavřel pro mnohé překvapivým výčtem pozitivních vlivů Měsíce na naši Zemi a na vznik a vývoj života na naší planetě.
Výhradně zpět na Zemi se vrátil Aleš Špičák, který hledal odpovědi na otázku v názvu své přednášky Proč a jak sopky soptí aneb Tektonické procesy a sopečné erupce. Připomněl existenci aktivní deskové tektoniky jako jedinečného procesu na povrchu naší planety, který je velmi často doprovázen projevy vulkanismu. Zmínil také důležitou roli deskové tektoniky a sopek při recyklace horninového materiálu a popsal vulkanismus v různých tektonických prostředích.
Seminář uzavírala připomínka na – z našeho pohledu výjimečnou – událost. Jiří Srba (Hvězdárna Valašské Meziříčí.; člen SMPH) představil v přednášce Tunguzká katastrofa – první varování výběr základních faktů z velkého množství dostupných dokumentů. Připomněli jsme si 100 let od jedné z nejzáhadnějších přírodních katastrof 20. století. Autor se pokusil nalézt nejpravděpodobnější odpověď na to, proč došlo 30. června 1908 na Sibiři v oblasti řeky Podkamennaja Tunguzka k mohutnému výbuchu, který zničil přes 2 000 čtverečních kilometrů tajgy. Podle všeho je dnes možné explozi i všechny doprovodné jevy nejlépe vysvětlit impaktní teorií.
Vydařený seminář navštívilo přes 50 účastníků z celé České republiky i Slovenska. Další fotografie ze semináře najdete v naší fotogalerii.

autor: Libor Lenža
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí