V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Velmi zajímavý přeshraniční vzdělávací seminář zaměřený na výzkum a současné znalosti v oblasti meziplanetární hmoty byl zahájen 22. května v přednáškovém sále hotelu Charbulák ve Starých Hamrech, v centru Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Úvodní přednášky se ujal Jiří Srba, zabýval se v ní vývojem meziplanetární hmoty v rámci vývoje Sluneční soustavy. Velmi přehledně představil současné představy o vzniku a vývoji různých skupin těles řazených do meziplanetární hmoty a připravil tak všechny účastníky na další přednášky. Večerní program byl zaměřen na chemický vývoj materiálu na povrchu naší planety v dávné minulosti. Konkrétně se jednalo o vznik základních molekul RNA v období velkého bombardování naší planety před přibližně 3,8 miliardami let. Přednášejícím byl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Původně plánovaný večerní program – astronomická pozorování ve skupinách – kvůli špatnému počasí nahradily diskuze v zájmových skupinkách.
Sobotní program zahajoval Jakub Koukal, který účastníky seznámil s novinkami v observačních sítích pro pozorování meteorů, a to nejen se systémem NFC, spektrografy, novými sítěmi, ale také s rozvojem sítí stávajících.
Oblast svého dlouhodobého a systematického zájmu – binární, párové a vícenásobné asteroidy – podrobně představil Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jedná se o vůdčí osobnost výzkumu této problematiky nejen v České republice. V odpoledních hodinách proběhla zajímavá diskuze o dalším pokračování a rozvoji odborné přeshraniční spolupráce s možnostmi výstupů pro vzdělávání, zejména studentů středních škol.
Pozdně odpolední program zahájil Leonard Kornoš z AGO Modra přednáškou o meteorických rojích a jejich mateřských tělesech. Ve svém příspěvku se velmi podrobně věnoval rozsáhlé problematice procesů vývoje mateřských těles a jejich konečné dezintegrace a vzniku proudů drobných meteoroidů, které můžeme v podobě meteorických rojů pozorovat.
Poslední velké sobotní přednášky se ujal Svatopluk Civiš z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, který se zaměřil na záporné ionty v mezihvězdném prostředí a jejich identifikací v laboratořích. Přednáška zaujala nejen obsahem, přednesem, ale do značné míry i osobním pohledem a zkušenostmi vědeckého pracovníka.
Následovaly krátké odborné příspěvky účastníků semináře, kteří se věnovali meteoritu Porangaba, připravovanému experimentu METEORCAM, ale i výzkumným aktivitám ve stratosféře či informacím o záměru projektu AstroBioCentra.
Poslední den semináře jsme se věnovali zajímavé oblasti, která na první pohled nemá s problematikou meziplanetární hmoty mnoho společného, a sice obecným i speciálním metodám výzkumu hornin. Tuto problematiku přiblížil účastníkům Petr Skupien z Institutu geologického inženýrství VŠB-TU Ostrava. Jedním z velmi cenných zdrojů informací o meziplanetární hmotě jsou geologické analýzy meteoritů, při nichž se tyto obecné postupy rovněž používají.
Náplní posledního příspěvku byly praktické ukázky vyhodnocení videopozorování meteorů systémem NFC. Přednášejícím byl Jakub Koukal, který má celý systém jako supervizor na starost. Vzdělávací seminář uzavřelo pracovní setkání pozorovatelů zajišťujících provoz pozorovatelské sítě na česko-slovenské hranici.
Celá akce se skutečně vydařila a splnila či překročila všechna očekávání. Seminář byl spolufinancován z Fondu mikroprojektů prostřednictvím projektu Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání.

autor: Naďa Lenžová
![]() |
| Seminář projektu RPKS - Charbulák květen 2015 Svatopluk Civiš se zabýval identifikací iontů v mezihvězdném prostředí a problematice laboratorní práce |
| «« Předchozí | 678910 | Následující »» |
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí