Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Nadprůměrně teplé léto se slabšími dešťovými srážkami dosud zaznamenávala měřicí stanice v areálu naší hvězdárny.
Červenec 20,2 °C, červen přesně o 1 stupeň méně – takové jsou průměrné měsíční teploty, jež naměřila zdejší stanice Českého hydrometeorologického ústavu. „Máme za sebou pátý nejteplejší červenec a třetí nejteplejší červen od začátku měření v roce 1957,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Tropických dnů s denním maximem nad 30 °C bylo v prvním letním měsíci celkem 5, v červenci pouze 4. „Nejvíce jsme jich zaznamenali v červenci 2006. Tehdejších 16 tropických dnů bylo ale výjimečných,“ tvrdí Zelený a dodává, že letošní dosavadní maximum nastalo na samém prahu léta 21. června, kdy rtuť teploměru vyšplhala na 32,2 °C.
Časté jsou v tomto roce také letní dny s teplotami přesahujícími 25 °C. „Červnových 19 a červencových 22 letních dnů představuje druhý, respektive čtvrtý nejvyšší počet pro daný měsíc v historii měření. Pro úplnost, v červnu 2019 jich bylo 25 a v červenci 1995 ještě o jeden více,“ nahlíží do statistik odborný pracovník hvězdárny.
Naproti tomu množství dešťových srážek zatím zaostává za dlouhodobým průměrem. „V červnu bylo 7 deštivých dnů, během nichž napadlo 79,3 milimetru srážek. Následující měsíc pršelo v 10 dnech se srážkovým úhrnem 63 milimetrů,“ informuje Zelený s tím, že v červnu 1968 zde naměřili 201,9 milimetru a v „povodňovém“ červenci 1997 dokonce 515 milimetrů srážek.
autor: Josef Beneš