Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Televizní diváci budou moci blíže poznat Mekku valašské astronomie.
Štáb olomouckého studia TV Morava věnoval dnešní dopoledne naší hvězdárně. Natáčel tady reportáž pro oblíbený cestovatelský magazín České televize s názvem Toulavá kamera.
„Ukázali jsme všechno, co jsme mohli. Tedy dřevěnou Ballnerovu hvězdárnu, hlavní a jižní budovu s kopulemi vybavenými dalekohledy a také modely a expozice,“ prozrazuje ředitel hvězdárny Libor Lenža, jenž ve svém výkladu připomněl i nevšední momenty z její historie. Filmové natáčení vnímá jako ocenění práce zdejšího kolektivu a zároveň jako pozvánku pro další návštěvníky. „Celý areál má zvláštní kouzlo. Určitě stojí za to přijít, nasát jeho atmosféru, poznat historii i současnost astronomie a podívat se na oblohu našimi dalekohledy,“ dodává ředitel.
Další průvodkyní byla Hana Strnadelová, jež před kamerou stála poprvé. „Bylo to příjemné. I když jsem předem nevěděla, o čem budu vyprávět, dalo se improvizovat,“ líčí svou zkušenost odborná pracovnice hvězdárny, která za nejzajímavější z pohledu návštěvníků pokládá dalekohledy. „Kdokoliv sem přijde, chce ho vidět a také se jím podívat na oblohu. Přitom ne všichni vědí, že kromě dalekohledů pevně instalovaných v kopulích máme i ty přenosné. A když jsou všechny rozmístěné venku, bývá z nich krásný pohled na různé objekty noční oblohy,“ popisuje Strnadelová.
Natáčení bylo objevné také pro redaktora Josefa Čermáka. „Pocházím z nedalekého Rožnova pod Radhoštěm, a zdejší hvězdárnu jsem jedinkrát navštívil ještě v mateřské škole,“ přiznává. „Byl to příjemný návrat do dětských let, který mě přesvědčil, že je tady stále co objevovat. Zaujala mě například zvedací podlaha v kopuli jižní budovy,“ říká Čermák, jehož jméno lze v případě Toulavé kamery číst například v titulcích k reportážím o výrobě dřevěných šindelových střech v Hutisku-Solanci nebo o Michaele Bařinové z Vidče, jež proslula šitím lidových krojů.
Datum premiéry této reportáže není zatím známé, zájemcům doporučujeme sledovat facebookový profil Toulavé kamery.
autor: Josef Beneš
![]() |
Natáčení v kopuli v jižní budově. |
12345 | Následující »» |