Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Něco konexí, něco diplomacie. Občas je zapotřebí obojí, aby se člověk mohl pohroužit do hlubin vesmíru.
Nově se o pravdivosti těchto slov přesvědčili astronomové z Valašského Meziříčí, kteří chtějí pozorovat erupční aktivitu zákrytové dvojhvězdy s označením GJ 3236 Cas pohybující se v souhvězdí Žirafy.
„Sledujeme ji pravidelně sedm let. Je docela čilá, k erupcím na ní dochází v průměru každých deset hodin,“ líčí odborný pracovník zdejší hvězdárny Ladislav Šmelcer. Tentokrát by rád zjistil, na které ze dvou hvězd k erupcím dochází, případně, zda nevznikají v prostoru mezi nimi. To vyžaduje možná i několikadenní pozorování speciálním dalekohledem vybaveným spektrometrem s velkým rozlišením. A takových je na světě jen několik, například v univerzitní observatoři v japonské Nakajamě...
Hvězdáři požádali o přímluvu Petra Heinzla z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, jenž s japonskými kolegy v minulosti spolupracoval na tvorbě teoretických prací o eruptivních hvězdách. Jeho žádosti o tři až pět dnů pozorovacího času na tamním dalekohledu jsou astronomové z univerzity v Kjótu ochotni vyhovět, stanovili si však podmínky.
„S poukazem na to, že dalekohled nemohou využívat zahraniční vědci, požádají o pozorovací čas japonští kolegové s tím, že my budeme spoluřešiteli výzkumného úkolu,“ upřesňuje Šmelcer. Další úskalí představuje sledovací období. „Observatoř přiděluje pozorovací časy s velkým předstihem, na náš projekt přijde řada nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku,“ potvrzuje astronom.
Trable okolo pozorování čiperné dvojhvězdy tím nekončí. Ani japonský dalekohled nezachytí její erupční aktivity v optimálním rozlišení. Nákup takového přístroje v Nakajamě teprve plánují. Aby čas vyměřený pro pozorování současným dalekohledem naplno využili, zaměří se astronomové kromě dvojhvězdy GJ 3236 Cas rovněž na trpasličí hvězdu AD Leonis v souhvězdí Lva.
„Letos v březnu jsme tam zaznamenali přes dvacet erupcí za necelé čtyři dny,“ vysvětluje Šmelcer a dodává, že na příští čtvrtletí mají Japonci domluveno šest pozorovacích nocí. Souběžná pozorování budou probíhat také ve Valašském Meziříčí a Ondřejově.
V hledáčku valašských astronomů se ocitla také zákrytová dvojhvězda s označením NSVS 07453183, nacházející se v souhvězdí Rysa. „Po dvou letech pozorování jsme si téměř jistí, že kolem ní obíhá třetí hvězda s extrémně krátkou dobou oběhu, která činí 412 dnů. Obvykle to bývají desítky let,“ popisuje astronom.
Na dvojhvězdě dochází k dramatickým změnám struktury povrchu. Jejich rozsah má odhalit pozorování obřím dalekohledem, které v Ondřejově chystají na příští jaro. „Je to trochu ‚línější‘ hvězda, ale několik erupcí už jsem na ní pozoroval,“ říká odborný pracovník naší hvězdárny.
autor: Josef Beneš
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí