Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Jak se vyvíjel výzkum Marsu pomocí kosmických sond? Jaké sondy a přístroje tam nyní pracují a co mají za úkol? A co se bude dít okolo „rudé planety“ v nejbližších letech? Na to se pokusí odpovědět odborný pracovník naší hvězdárny Petr Zelený v přednášce nazvané Všechno na Mars, která se uskuteční ve středu 26. května v 19:00 hodin V závislosti na aktuálních protiepidemických opatřeních přednáška proběhne prezenčně nebo online na našem YouTube kanálu (HVM-Edu).
U druhé nejmenší planety Sluneční soustavy začíná být rušno. „Letos v únoru k ní dorazily další tři kosmické sondy – Al-Amal vyslaly Spojené arabské emiráty, Tchien-wen 1 vypustila Čína a Perseverance do vesmíru vypravila americká NASA. Sondy mají za úkol studovat minulost i současnost Marsu,“ připomíná autor poslední přednášky před každoroční letní přestávkou.
autor: Josef Beneš