Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Kromě dalekohledů a skleněných filtrů mohli návštěvníci naší hvězdárny sledovat dnešní částečné zatmění Slunce také na papíře.
Stačilo vyměnit okulár dalekohledu v centrální kopuli, zaostřit a ve vzdálenosti několika decimetrů přidržet papír do tiskárny. Ubývající kotouč naší mateřské hvězdy byl na něm nádherně vidět, patrné byly dokonce i sluneční skvrny.
„Bylo to mnohem lepší, než se dívat do dalekohledu. Viděl jsem spoustu detailů,“ ocenil nápad astronomů Richard Kraus z Chvalčova. „Krásný zážitek, navíc doplněný zajímavým výkladem. S tím papírem to byl vynikající nápad,“ přidává se jeho maminka Naděžda, která má v živé paměti úplné zatmění Slunce v roce 1999. „Syn byl ještě malý a do Slunce se podíval bez sklíčka. Měla jsem strach, že oslepne. Naštěstí to dobře dopadlo,“ líčí svou vzpomínku.
Při dnešním částečném zatmění, v jehož vrcholu Měsíc zakryl necelých 14 procent průměru Slunce a 5,9 procenta plochy slunečního disku, pozvala naše hvězdárna návštěvníky ke třem dalekohledům. Nebe bylo téměř bez mráčku, a proto podle použitých filtrů mohli nejvýznamější astronomickou událost letošního roku sledovat v odstínech žluté, zelené a červené.
„Bylo to naprosto úžasné,“ říká nadšeně Vladimíra Martínková z Valašského Meziříčí, jež bývá pravidelnou návštěvnicí všech zatmění, která mohou lidé ve hvězdárně pozorovat. „I když Měsíc zakryl jenom kousek Slunce, vůbec mi to nevadí,“ dodává. Spokojený odcházel také Ivan Lamprecht, rovněž z Valašského Meziříčí. „Takovou událost jsem nemohl nechat bez povšimnutí. Pamatuji si na úplné zatmění Slunce, bylo takové magické,“ vzpomíná.
autor: Josef Beneš
![]() |
Pozorování částečného zatmění Slunce v naší hvězdárně. |
12345 | Následující »» |