Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Na již obvyklých pěti panelech se tentokrát mohou návštevníci a studenti seznámit se stručnou, ale zároveň ucelenou, historií poznávání Měsíce.
Úvod je věnován teorii jeho vzniku, prvním pokusům o jeho vyobrazení a principu na jehož základě dochází k zatmění Měsíce. Další část se zabývá kosmickým výzkumem a velkým počtem automatických sond, které se zasloužily o velký skok pro lidstvo. Přistání lidí na povrchu v projektu Apollo je věnován samostaný panel. Nicméně ani po úspěšném přistání člověka zájem o Měsíc neopadl, spíše naopak. Následovala tedy celá flotila dalších kosmických sond a pokusy o nalezení vody. Závěr shrnuje snahy člověka o návrat.
náhled1, náhled2, náhled3, náhled4, náhled5
autor: Tomáš Pečiva