V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Od okamžiku, kdy byla americká kosmická sonda MESSENGER navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a vlastně již od doby průletu sondy Mariner 10 v roce 1974, zaujaly vědce zvláštní „tmavé skvrny“ pozorované na povrchu planety. Astronomové chtěli zjistit, jaký je jejich původ a složení. Nyní na základě spektrálních dat s vysokým rozlišením, získaných sondou MESSENGER v průběhu posledních několika měsíců její mise, než dopadla na povrch planety, vědci potvrdili, že tmavé skvrny na Merkuru obsahují formu uhlíku pojmenovanou grafit a odhalují tak původní prastarou kůru planety.
Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali.
Z kosmického hlediska zcela nedávno se hluboko v hustých oblacích prachu zažehla hrstka hmotných hvězd. Tyto mladé žhavé hvězdy nutí svým zářením svítit okolní oblaky plynu, které jsou jako karmínově červené oblasti zachyceny na tomto novém snímku. Hvězdy o vysoké hmotnosti vystoupí ve své roli na kosmickém jevišti jen krátce a také proto je jejich původ stále záhadný. Detailní snímek, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) pracujícího na observatoři ESO Paranal v Chile, zachycuje rozsáhlé a bohaté okolí mohutné mlhoviny, ve které se tyto obří hvězdy zrodily.
Vzhledem k nepříznivému počasí nad územím České republiky v průběhu února, a tím i nedostatku bolidů charakteristických pro toto období roku, se vracíme k velmi jasnému meteoru, který byl pozorován 21. února 2016 ve 22:18:15 UT (23:18:15 SEČ). Počátek průmětu atmosférické dráhy bolidu spadá ještě nad území České republiky, převážná část úkazu se odehrála nad Opolským vojvodstvím v Polsku.
Astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA získali nový detailní pohled na velmi rané etapy vzniku planet kolem dvojhvězd (binárních hvězdných systémů). Astronomové objevili pozoruhodnou oblast ve tvaru půlměsíce obsahující prach, která zřetelně postrádá jakýkoliv plyn. Útvar je pevně usazený ve vnějších oblastech protoplanetárního disku kolem dvojhvězdy. Závěry publikované ve zpravodaji AAAS poskytly nové pohledy na možnosti vzniku planet v binárních systémech.
Kosmická sonda New Horizons NASA pokračuje ve vysílání vůbec nejpodrobnějších snímků získaných (a zaznamenaných) během průletu kolem Pluta ze 14. června 2015.
Nejnovější snímek přijatý 24. prosince, rozšiřuje kolekci na sebe navazujících fotografií středového pásu z oblasti neformálně nazývané Sputnik Planum. Pořízený snímek s nápadným vzorem ve tvaru X tuto kolekci téměř završuje.
Tento působivý nový pohled na Mléčnou dráhu byl zveřejněn u příležitosti dokončení přehlídky ATLASGAL (APEX Telescope Large Area Survey of the Galaxy). V rámci tohoto programu prováděl radioteleskop APEX z jižní polokoule první mapování rozsáhlých oblastí oblohy podél roviny Galaxie v pásmu submilimetrového elektromagnetického záření – mezi infračerveným a rádiovým zářením – a to s lepším rozlišením, než umožňují současné kosmické dalekohledy. Průkopnický radioteleskop APEX s anténou o průměru 12 m astronomům umožňuje zkoumat chladné objekty ve vesmíru: plyn a prach o teplotách pouhých desetin stupně nad absolutní nulou.
Pulsar v Krabí mlhovině dosáhl nového rekordu: vysílá záření s největší energií, které bylo doposud na nějaké hvězdě naměřeno. Toto pozorování by mohlo zpochybnit naše dnešní chápání pulsarů. Kromě toho existuje nový, dosud málo pochopený mechanismus, který urychluje částice na vysokou energii. Toto nyní zkoumá výzkumný tým s pomocí MAGIC teleskopů.
Vědci z Planetary Science Institutu, vědecké organizace sídlící v Tusconu v Arizoně, nalezli důkazy existence několika hlubokých vodních pánví existujícími na Marsu před více jak 3 miliardami lety v oblasti známé jako Noctis Labyrinthus (Labyrint noci). Podle vědců připomíná oblast současný Tibet. Tento nový výzkum má podpořit teorii, že na Rudé planetě byl kdysi život.