Aktuality AK

PSYCHE, což je sonda NASA připravovaná v rámci projektu Discovery, jejímž cílem bude výzkum unikátního kovového asteroidu stejného názvu, bude vypuštěna dříve, než se původně předpokládalo. NASA uspíšila její start o jeden rok – nyní se s jejím vypuštěním počítá v létě roku 2022. Plánovaný přílet k planetce Psyche z hlavního pásu asteroidů se tak posunul na rok 2026, což je o čtyři roky dříve v porovnání s původními předpoklady.

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

V závěru května a v první polovině června nastanou nejvhodnější podmínky pro pozorování komety C/2015 V2 (Johnson). Kometa by měla dosáhnout maximální jasnosti kolem 7 mag, což sice neslibuje ani teoretickou viditelnost pouhým okem, ale znamená to, že kometa bude pohodlně pozorovatelná malými dalekohledy a většími triedry. Na obloze ji naleznete vysoko nad obzorem v souhvězdí Pastýře.

Supermasivní černé díry jsou všeobecně stacionárními objekty, které sídlí v centrech většiny velkých galaxií. Nicméně na základě použití dat z rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a z dalších teleskopů astronomové nedáno vypátrali, že může existovat supermasivní černá díra, která se pohybuje. Tato možná černá díra – odpadlík, která má hmotnost přibližně 160 miliónů hmotností Slunce, se nachází v eliptické galaxii vzdálené zhruba 3,9 miliardy světelných roků od Země. Astronomové mají zájem o tuto pohybující se supermasivní černou díru, protože tak mohou odhalit více informací o vlastnostech těchto tajemných objektů.

Na základě kombinace pozorování tří kosmických observatoří včetně Hubbleova kosmického teleskopu HST astronomové objevili měsíc obíhající kolem třetí největší trpasličí planety, jejíž název je 2007 OR10. Dvojice těles se nachází v mrazivém okraji Sluneční soustavy, v tzv. Kuiperově pásu, ve sféře ledových těles, které zde zbyly po vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků. Po započtení tohoto objevu má většina známých trpasličích planet o průměru větším než 965 km (600 mil) své průvodce. Tato tělesa umožňují porozumět tomu, jak se měsíce formovaly v mladé Sluneční soustavě.

Evropští astronomové zjistili, že rentgenový pulzar s označením AX J1910.7+0917 má nejpomalejší rotaci mezi ostatními pulzary této třídy. Vědecký tým, jehož vedoucím je Lara Sidoli z National Institute for Astrophysics and Space Physics (INAF), Milán, Itálie, publikoval nový objev 4. května 2017 v článku na arXiv.org.

Se svojí hustou a na uhlovodíky bohatou atmosférou je Titan předmětem zájmu již několik desetiletí. A s úspěchem mise Cassini-Huygens, která začala zkoumat planetu Saturn a její soustavu měsíců v roce 2004, existuje „na stole“ mnoho návrhů na realizaci pokračujících misí, které by se měly zaměřit na výzkum povrchu Titanu a jeho metanových jezer mnohem podrobněji.