Aktuality AK

Astronomové se domnívají, že objevili lávové tunely v polárních oblastech Měsíce. Malé díry v okolí velkého kráteru v blízkosti severního pólu Měsíce mohou být „střešními okny“ vedoucími dolů do podzemní sítě lávových tunelů – tunely poskytují přístup k vodě ukryté v polárních oblastech Měsíce. Dnes v tunelech samozřejmě žádná láva není, i když ty se původně vytvořily na základě přítomnosti proudů lávy v dávné minulosti, kdy byl Měsíc ještě žhavý. Mohou však indikovat snadný přístup k vodním zdrojům, pokud se někdy vůbec rozhodneme vybudovat zde ve vzdálené budoucnosti obydlenou měsíční základnu.

Astronomové objevili, jak se zdá, velký exodus více než 100 oblaků vodíku unikajících z centra Mléčné dráhy a směřujících do mezigalaktického prostoru. Tato pozorování uskutečněná pomocí radioteleskopu Green Bank Telescope (GBT) mohou astronomům poskytnout zřetelný obraz tzv. Fermiho bublin (Fermi Bubbles), což jsou obrovské „balóny“ mimořádně horkého plynu směřujícího nad a pod rovinu disku naší Galaxie.

Saturnův měsíc Titan se nachází zhruba 1,5 miliardy kilometrů daleko od Země, avšak nedávno publikovaný článek zpracovaný na základě dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini odhalil, že tento vzdálený svět a naše planeta si jsou mimořádně podobné. Právě tak jako povrch oceánů a moří na Zemi leží v jedné průměrné výšce, kterou označujeme jako „hladina moře“, stejně tak i hladiny moří na Titanu se nacházejí na jedné průměrné úrovni.

Černé díry jsou proslulé svojí obrovskou gravitací: jejich silná přitažlivost umožňuje dokonce pohlcovat celé hvězdy a na druhou stranu vystřelovat proudy hmoty do okolního prostoru téměř rychlostí světla. V novém článku publikovaném v časopise Science astronomové z University of Florida sdělují, že tyto monstrózní objekty však mají významně slabší magnetická pole, než se doposud předpokládalo.

Pozorování pomocí družice NASA s názvem Swift, nedávno přejmenované na Neil Gehrels Swift Observatory po bývalém hlavním vědecké pracovníkovi mise, vedla k odhalení nevídaných změn v rotaci komety. Měření uskutečněná v květnu 2017 prozradila, že kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák – zkráceně 41P – rotovala téměř třikrát pomaleji, než tomu bylo ještě v březnu, kdy byla pozorována dalekohledem Discovery Channel Telescope na Lowell Observatory poblíž Flagstaffu v Arizoně. Její rotační perioda se prodloužila z 20 hodin na více než 46 hodin. Článek s detailním popisem tohoto objevu byl publikován v časopise Nature.

Od pastvin až po bažiny jsou emise metanu na Zemi produktem života. A jaký je původ tohoto plynu na sterilním Marsu? Jeho občas letmo zaznamenané stopy vedly k debatám, zda je tento plyn biologického či nebiologického původu. Koncem minulého roku na konferenci Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union, AGU), která se uskutečnila v New Orleans, Louisiana, vědci NASA informovali o nových poznatcích: o sezónních cyklech ve výskytu metanu v atmosféře Marsu, které pravidelně dosahují maxima koncem léta na severní polokouli.