Aktuality AK

Výjimečným technologickým triumfem vyvrcholil dosavadní let kosmické sondy NASA, jejímž úkolem bylo dopravit na povrch planety Mars doposud největší pojízdnou laboratoř s názvem Curiosity. Úspěšným přistáním byl zahájen vědecký výzkum rudé planety v rámci projektu, jehož finanční náklady se vyšplhaly na 2,5 miliardy dolarů.

Hubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné „tábořiště“ s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.

Astronomové předpokládají, že asi polovina hvězd v naší Galaxii je, na rozdíl od našeho Slunce, součástí binárních systémů (dvojhvězd), v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe. Dva aktivní červení trpaslíci spektrální třídy M 4 oběhnou navzájem kolem společného těžiště jednou za 2,5 hodiny a po spirále se přibližují stále více k sobě.

Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.

Hustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní – na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule, na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.

V průběhu měsíce března mě při výběru zajímavých zákrytových dvojhvězd zaujala hvězda BH Lyn. Původní záměr byl otestovat slabou zákrytovou dvojhvězdu, která mimo zákryty má jasnost 13,7 magnitudy a během zákrytu klesá až na hodnotu 16,3 magnitudy. V té době jsem ještě nevěděl, že  BH Lyn patří do malé skupiny proměnných hvězd typu SW Sex.
Následující článek přináší podrobnou studii z roku 2006, jejíž výsledky jsou doplněny novým pozorováním z hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Astronomové objevili pomocí dalekohledu HST další měsíc – v pořadí již pátý – obíhající kolem ledové trpasličí planety Pluto. Měsíc má nepravidelný tvar o velikosti zhruba 10 x 24 km. Kolem Pluta obíhá po kruhové dráze ve vzdálenosti 93 300 km.

Na obrázku je ztvárněna představa astronomů o podobě exoplanety, jejíž hmotnost byla určena na dvě třetiny hmotnosti Země. Planeta s označením UCZ-1.01 obíhá kolem hvězdy GJ 436, která se nachází v souhvězdí Lva. Od Země ji dělí vzdálenosti 33 světelných let. Pravděpodobně se jedná o nejbližší exoplanetu, která je menší než Země.