Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK

Tmavé i světlé svažující se pruhy (tvarem připomínající pánskou kravatu) vyskytující se na Marsu například v oblasti Arabia Terra, byly rovněž terčem výzkumu pomocí kamery HiRISE na palubě sondy NASA s názvem MRO. Odpověď na otázku, jak tyto zajímavé útvary vznikají, není zatím známa.

Na 30. 8. 2012 je naplánováno vypuštění dvojice amerických družic s názvem Radiation Belt Storm Probes (RBSP) na oběžnou dráhu kolem Země. Cílem programu je výzkum základních procesů, které působí napříč celou Sluneční soustavou – především těch, které umožňují vznik nebezpečného kosmického počasí ovlivňujícího prostor v blízkosti Země.

Mezinárodní tým astronomů získal pomocí velkého pozemního dalekohledu Hobby-Eberly Telescope (HET) první důkaz zničení vlastní planety stárnoucí hvězdou. Podobný osud čeká i všechny vnitřní planety Sluneční soustavy. Může nás těšit, že k tomu dojde nejdříve za 5 miliard roků.

NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi s plánovaným startem v roce 2016, která poskytne první detailní pohled do nitra planety Mars za účelem zjištění, proč se rudá planeta vyvíjela mnohem odlišněji než Země. Výzkum Marsu je hlavní prioritou NASA a výběr sondy InSight tak zajistí pokračování při odhalování záhad rudé planety a položí základy pro budoucí pilotované lety.

V porovnání s intergalaktickým prostorem je nutno říci, že naše Sluneční soustava je pouze nepatrnou součástí velké spirální Galaxie (Mléčné dráhy). Této poměrně velké galaxii dělají společnost četné méně fascinující trpasličí galaxie. Mnoho galaxií je však poměrně osamělých, bez okolních galaktických sousedů.

Slunce je těleso téměř ideálního kulového tvaru, jaký kdy byl doposud změřen. Výsledky měření naznačují, že pokud by bylo Slunce zmenšeno na kouli o průměru jeden metr, jeho rovníkový průměr by byl pouze o 17 milióntin metru větší než polární průměr.

Astronomové zkoumající data z Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytili dvě otevřené hvězdokupy plné velmi hmotných hvězd, které se mohou nacházet v počátečním stadiu vzájemné srážky. Hvězdokupy jsou od Země vzdáleny 170 000 světelných roků a nacházejí se ve Velkém Magellanově oblaku.
Červencové počasí pozorování příliš nepřálo. Během 6 nocí bylo pořízeno 1178 snímků. Jednou ze zajímavých pozorovaných zákrytových dvojhvězd byla hvězda FP Boo. Ta byla objevená jako proměnná hvězda při misi družice Hipparcos v roce 1997. Definitivní označení dostala hvězda HIP 76970 v roce 1999 (viz IBVS 4659). Do programu jsem ji zařadil v roce 2010 jako málo sledovanou hvězdu se zajímavým průběhem O-C diagramu. O jaký systém se jedná, o tom je pojednáno v práci Gazease a Niachorse z roku 2006 o měření hmotnosti a momentů hybnosti kontaktních dvojhvězd.


Před sedmi lety astronomové doslova žasli, když objevili první hvězdu-uprchlíka unikající z naší Galaxie rychlostí 2,5 miliónu km/h. Objev zaujal teoretické astronomy, kteří začali uvažovat: jestliže může být hvězda vyhozena ven z galaxie tak mimořádně vysokou rychlostí, může stejný osud postihnout i planety?
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí