Aktuality AK

Perseidy jsou nejatraktivnějším meteorickým rojem roku. Pravidelně vždy kolem 12. srpna vyprodukuje v maximu až 80 okem pozorovatelných meteorů za hodinu. Meteory však lze pozorovat i jiným způsobem, například prostřednictvím videa.

Astronomové objevili velké množství „neviditelné“ skryté hmoty v blízkém okolí Slunce. Jejich závěry jsou v souladu s teoriemi, podle nichž je naše Galaxie obklopena masivním útvarem označovaným jako tzv. halo, tvořeným skrytou hmotou. Vedoucí výzkmu Silvia Garbari říká: „Jsme si na 99 % jisti, že skrytá hmota v blízkém okolí Slunce existuje."

Kamera SEVIRI na palubě nové evropské geostacionární meteorologické družice vyslala na Zemi dne 7. 8. 2012 první snímek. Bylo tím prokázáno, že družice vypuštěná 5. 7. 2012 funguje dobře. Její poloha je na 0° v. d., odkud pořizuje snímky Evropy, Afriky a Atlantického oceánu.

Vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu – z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi. Tyto informace zvyšují pravděpodobnost, že na Marsu mohl existovat život.

Již mnoho let mají astronomové k dispozici velké množství důkazů o existenci dvou typů černých děr: 1) černých děr hvězdné velikosti a 2) supermasivních černých děr v jádrech galaxií. Dříve považovali za nejobvyklejší standard malé černé díry s hmotností pouze několikrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. Později, jak už vyplývá z jejich označení, byly objeveny obrovské a těžké černé díry s hmotnostmi, které několik miliónkrát převyšují hmotnost Slunce.

V roce 2011 astronomové objevili klidnou černou díru ve vzdálené galaxii, která se rozzářila po konzumaci hvězdy roztrhané na kusy, jež se neprozřetelně přiblížila do její blízkosti. To, co zde bylo pozorováno, je důsledek skutečně mimořádné události – probuzení podřimující černé díry ve vzdálené galaxii.

Výjimečným technologickým triumfem vyvrcholil dosavadní let kosmické sondy NASA, jejímž úkolem bylo dopravit na povrch planety Mars doposud největší pojízdnou laboratoř s názvem Curiosity. Úspěšným přistáním byl zahájen vědecký výzkum rudé planety v rámci projektu, jehož finanční náklady se vyšplhaly na 2,5 miliardy dolarů.

Hubblův kosmický dalekohled HST poskytnul tento nádherný pohled na zcela zaplněné hvězdné „tábořiště“ s názvem Messier 68 (zkráceně M 68). Objekt je znám také pod označením NGC 4590. Takovéto vesmírné objekty kulového tvaru astronomové označují termínem kulová hvězdokupa.