V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Astrofyzikové John Matese a Daniel Whitmire předpokládají existenci průvodce našeho Slunce většího než Jupiter, který by se měl nacházet v oblasti Oortova oblaku, v dalekém skladišti malých ledových těles na okraji Sluneční soustavy. Pro pojmenování této hypotetické planety použili autoři článku název Tyche. Ve své teoretické práci tvrdí, že důkazy existence této planety by mohla poskytnout družice s názvem WISE.
Kosmická sonda NASA s názvem Stardust prolétla 15. 2. 2011 v blízkosti komety Tempel 1. Během průletu pořídila celkem 72 snímků, z nichž některé byly velmi detailní. Astronomové chtějí zjistit, jak se změnil povrch jádra komety od poslední návštěvy jiné sondy NASA (Deep Impact), která kometu studovala v roce 2005.
Ústředním motivem tohoto snímku je mlhovina Messier 78 (M 78). Hvězdy, které toto nádherné divadlo způsobují, však tentokrát zůstaly v pozadí. Jejich jasné modré světlo rozptylují prachové částice v mlhovině. Záběr byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Originální soubor snímků tohoto objektu si ke zpracování vybral také celkový vítěz soutěže ESO ‘Hidden Treasures 2010’ Igor Chekalin.
Někteří astronomové předpokládají, že stopy živých organismů na planetě Mars je nutno hledat v blízkosti dávných sopek. Je nutno pátrat především ve věčně zmrzlé půdě (permafrostu) v okolí bývalých vulkánů, kde i v relativně nedávné minulosti mohly ještě existovat „termální oázy“.
První hvězdy, které vznikaly v mladém vesmíru, nebyly osamocené (solitérní), jak se původně předpokládalo. První hvězdy se vyskytovaly téměř vždy jako součást vícenásobných hvězdných soustav, přičemž vzdálenosti mezi jednotlivými hvězdami byly tak malé jako vzdálenost Země od Slunce.
Kosmická observatoř Kepler objevila šest definitivně potvrzených planet obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci s názvem Kepler-11. Hvězda je vzdálená od Země 2 000 světelných let a má rozměrově nejmenší planetární soustavu, jaká byla doposud objevena. Vetšina planet obíhá blíže než Merkur kolem Slunce.
Jasná galaxie NGC 3621 vypadá jako příklad klasické spirály. Ve skutečnosti je však velmi neobvyklá: nemá centrální výduť, a proto bývá označována jako disková (pure-disc galaxy). Na tomto záběru byla zachycena pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.
Jedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry – koróna – má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje.
Temná energie je záhadnou silou, která prostupuje celý vesmír, přičemž působí jako „tlak“ urychlující rozpínání vesmíru. Nehledě na to, že představuje 70 % celkové hmoty a energie vesmíru, byla objevena dvěma výzkumnými týmy teprve v roce 1998 na základě pozorování supernov typu Ia.