Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK
Astronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček – předběžně označený P4 – byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.
V pondělí 18. července 2011 vynesla nosná raketa na oběžnou dráhu kolem Země astronomickou družici Radioastron. Hlavním úkolem tohoto mezinárodního kosmického radioteleskopu bude výzkum různých objektů ve vesmíru s mimořádně vysokým rozlišením. Tohoto bude dosaženo souběžným pozorováním pomocí radioteleskopu o průměru 10 m na palubě družice Spektr-R a pozemních radioteleskopů.
Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy. Nově objevená planeta obíhá kolem druhé hlavní hvězdy s označením HD 132563B. Hmotnost exoplanety 1,5krát převyšuje hmotnost Jupiteru, kolem mateřské hvězdy obíhá v průměrné vzdálenosti 2,6 AU, a to po protáhlé eliptické dráze s excentricitou 0,22. Jeden oběh vykoná za 4,2 roku.
Dalekohled ESO/VLT pořídil nový úchvatný snímek mlhoviny obklopující hvězdokupu NGC 1929. Ta se nachází ve Velkém Magellanově oblaku, jedné z blízkých sousedních galaxií. Objekt dominující tomuto snímku je názornou ukázkou toho, čemu astronomové říkají superbublina. Její vzhled je formován hvězdnými větry mladých stálic a rázovými vlnami, doprovázejícími exploze supernov.
Fotografie, která byla pořízena pro navigační účely, ukazuje povrch planetky Vesta v doposud nevídaném rozlišení. Vesta je považována za těleso, které bylo v minulosti zdrojem velkého počtu meteoritů, jež se srazily se Zemí. Získaná data pomohou v budoucnu dláždit cestu pro pilotované kosmické výpravy k asteroidům.
Planeta Neptun se 12. 7. 2011 dostala na své oběžné dráze kolem Slunce do stejné polohy, kde byla přibližně před 165 lety objevena. Na připomenutí této události pořídil Hubblův kosmický teleskop HST tyto „jubilejní“ fotografie modrozelené obří planety.
Na základě velmi přesného sledování pohybu útvarů v atmosféře planety určili astronomové dobu rotace planety Neptun, a to s přesností, jaká nebyla doposud dosažena pro žádnou jinou plynnou planetu. Z pozorování vyplynulo, že den na Neptunu (tedy jedna otočka planety kolem rotační osy) trvá 15 hodin 57 minut a 59 sekund.
Astronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu. Poprvé byla vyfotografována v prosinci 2010, o 7 týdnů později již obepínala celou planetu.
V mezihvězdném prostoru se podařilo nalézt peroxid vodíku. Tento objev představuje vodítko pro pochopení chemických vztahů mezi molekulami nepostradatelnými pro život – vody a kyslíku. Na Zemi hraje peroxid vodíku hlavní roli v chemických cyklech vody či atmosférického ozónu. Jeho roztok v nízké koncentraci jistě každý zná; používá se jako dezinfekční prostředek nebo přípravek na odbarvování vlasů. Nyní se astronomům podařilo molekuly peroxidu vodíku detekovat ve vesmíru, a to pomocí antény APEX provozované ESO v Chile.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz