Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Aktuality AK
Následník belgického trůnu navštívil observatoř ESO Paranal v doprovodu delegace podnikatelů, která zkoumala budoucí příležitosti pro evropský průmysl v kontextu projektu dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope).
Pozorování pomocí dalekohledu Gemini North na Havajských ostrovech vedla k objevu objektů, které astronomové označují za největší černé díry, jaké byly doposud pozorovány v nejbližším kosmickém okolí. Každá ze dvou objevených černých děr je 2500krát hmotnější než černá díra, která se „usídlila“ v centru naší Galaxie a jejíž hmotnost se odhaduje na 4 milióny Sluncí.
Astronomové pořídili dosud nejlepší snímek hvězdy, z které většinu hmoty vysál ‚upíří‘ průvodce. Kombinací světla získaného čtveřicí dalekohledů na observatoři ESO Paranal vznikl virtuální teleskop o průměru 130 m, jehož pohled je 50krát ostřejší než pohled kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA). Nové výsledky překvapivě ukázaly, že přenos hmoty z jedné složky dvojhvězdy na druhou je mnohem mírnější proces, než se očekávalo.
V rámci pátrání po životě za hranicemi Země vědci důkladně studovali rovněž data z kosmické sondy Galileo. Zjistili, že v případě Jupiterova měsíce Europa se jedná o těleso nejen s přítomností podpovrchového globálního oceánu, ale také s výskytem jezer kapalné vody uvnitř ledového krunýře.
Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii – ve Velkém Magellanově oblaku – a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.
Listopadové počasí bylo v letošním roce překvapivé. Zatímco Čechy sužovala silná inverze, první polovina měsíce se pro severovýchod Moravy nesla ve znamení jasného počasí a tím i možnosti nočního pozorování.
Nová pozorování prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST rozšířila znalosti astronomů o tom, jakým způsobem některé galaxie nepřetržitě recyklují nepředstavitelné objemy plynného vodíku a těžších chemických prvků. Tento proces umožňuje galaxiím vytvářet další generace hvězd v období trvajícím miliardy roků.
Měsíc září má tradičně nejvíc jasných nocí v roce, ani letošní rok nebyl výjimkou. V letošním roce jsem jich využil třináct k pozorování proměnných hvězd. Říjen už nemá takovou nabídku jasných nocí, letos jsem jich využil pouze šest.
Astronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku. Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz