Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Aktuality AK
Astronomové objevili dvě z nejranějších superhmotných černých děr ve vesmíru. Tento objev, založený především na pozorování prostřednictvím kosmické observatoře Spitzer Space Telescope, umožní lépe porozumět podstatě našeho vesmíru a vzniku prvních černých děr, galaxií a hvězd.
Díky extrémně hloubkové přehlídce, provedené pomocí dalekohledu ESO/VLT a unikátního speciálně připraveného filtru astronomové potvrdili, že přes mnohé přehlídkové projekty vzdáleného vesmíru zůstává neobjevena značná část galaxií, jejichž světlo k nám putuje více jak 10 miliard let. 
Díky náhodnému objevu dalekohledem APEX astronomové poprvé přímo změřili velikost a jasnost oblastí zrodu hvězd ve velmi vzdálené galaxii. Ta je od nás natolik vzdálena, že světlo, které dnes vidíme, ji opustilo před deseti miliardami let. Obraz galaxie je zvětšen pomocí kosmické gravitační čočky, což nám poskytuje opravdu detailní pohled, který by jinak nebyl možný.
Nové převratné záběry pořízené v infračerveném oboru pomocí dalekohledu ESO/VLT i dalších velkých pozemních přístrojů zviditelňují víry teplejšího plynu a doposud nepozorované chladné oblasti uvnitř Jupiterovy Velké rudé skvrny. Astronomové tak poprvé v historii mohou vytvořit takřka synoptickou mapu zachycující detailně poměry uvnitř této obří bouře. 
Díky společnému pozorování družice CoRoT a přístroje HARPS astronomové objevili první „normální“ exoplanetu, kterou mohou podrobněji studovat. Planeta s označením Corot-9b pravidelně přechází přes disk svojí mateřské hvězdy podobné Slunci.
Mezinárodní tým astronomů potvrdil, že dvě hvězdy v binárním systému HM Cancri (v souhvězdí Raka) oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 5,4 minuty. To znamená, že se jedná o dvojhvězdu s nejkratší známou oběžnou periodou.
Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné. Na obrázku je zachycena oblast o rozměrech 1050 x 775 km.
Na základě informací pořízených americkým přístrojem na palubě indické sondy Chandrayaan-1 astronomové odhalili zásoby ledu v okolí severního pólu našeho Měsíce. Ačkoliv celkové množství vodního ledu závisí na jeho tloušťce v jednotlivých kráterech, astronomové odhadují, že se může jednat nejméně o 600 miliónů tun zmrzlé vody.
Dne 28.2. 2010 před půlnocí zazářil nad celou střední Evropou velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí přicházejí zprávy o jeho pozorování z řady míst od Polska přes Českou Republiku, Slovensko až po Maďarsko. V ranních hodinách 1.3. pak byly na obloze pozorovány pozůstatky po průletu tělesa atmosférou ve formě neobvyklých oblaků.
Na tomto dnes zveřejněném snímku pořízeném Evropskou jižní observatoří je v jemných detailech zaznamenána slabá mlhovina NGC 1788, kterou naleznete v temném a často opomíjeném koutě souhvězdí Orion. Ačkoliv tento mlhavý obláček je od jasných hvězd Oriona poněkud vzdálen, jejich mohutný vítr a intenzivní záření přesto mají na mlhovinu výrazný vliv. Tvarují ji a vytvářejí tak podmínky pro vznik desítek mladých sluncí.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz