Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Aktuality AK
Neobyčejný a detailní pohled přes hustá prachová mračna zahalující výduť Galaxie umožnil astronomům objevit neobvyklý mix hvězd, tvořících kulovou hvězdokupu Terzan 5. Podobné složení dosud nebylo v centrální části Galaxie pozorováno. 
Souhvězdí Orion je oblastí vzniku velmi hmotných hvězd – výsadní postavení zde má především známá Mlhovina v Orionu. Způsob, jakým hmotné hvězdy vznikají, zůstává částečně záhadou, protože tyto hvězdy se vyskytují velmi vzácně.
Nová metoda analýzy infračervených záběrů pořízených pomocí dalekohledu ESO/NTT umožnila astronomům proniknout přes clonu hustých prachových pásů obří kanibalské galaxie Centaurus A. Přitom v neobyčejných detailech odhalila její 'poslední chod' – zkroucenou menší spirální galaxii.
Mezinárodní kosmická stanice ISS patří k nejjasnějším nepřírodním objektům, které můžete na obloze pozorovat. V druhé polovině listopadu 2009 nastalo opět období večerních přeletů, a jeden takový (ve spojení s krátkým okamžikem dobrého počasí) jsme využili k získání tohoto záběru.
Díky schopnosti teleskopu ESO/VLT získat snímky tak ostré, jako by se nacházel ve vesmíru, vytvořili astronomové první video-sekvenci velmi neobvyklé obálky vyvržené ‘upíří hvězdou’, která v listopadu 2000, poté co pohltila část hmoty svého průvodce, výrazně zjasnila.
Na rok 2010 jsou naplánovány zkušební starty dvou slunečních plachetnic, které využijí neobvyklý způsob pohonu – tlak slunečního záření – k realizaci přeletu mezi různými místy ve Sluneční soustavě místo klasických pohonných látek.
Detailní studium vzorku 500 hvězd, z nichž 70 obklopuje známý planetární systém, posloužilo k vyřešení letité záhady slunečního lithia. Tým astronomů využívajících výkonný spektrograf ESO/HARPS objevil, že hvězdy slunečního typu obklopené planetami mnohem efektivněji ničí lithium ve svém nitru, než stejné hvězdy bez planetárních systémů. 
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km rychlostí 7,7 km/s. 
Spitzerův kosmický dalekohled NASA pozoroval mladou hvězdu HR 8799. Mladé planety kroužící kolem hvězdy jsou patrně „ohrožovány“ malými tělesy podobnými kometárním jádrům. V důsledku těchto kolizí a vzájemných srážek došlo k vytvoření obrovského halo, tvořeného jemným prachem.
Kamera WFC3, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz