Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Aktuality AK
Obrovský proud plynů směřující od sousedních galaxií (Velké a Malé Magellanovo mračno) kolem naší Mléčné dráhy je podstatně delší, než astronomové ještě donedávna předpokládali. Nové objevy poskytují zřetelnější pohled na vznik mezigalaktického plynného proudu.
Prvním meziplanetárním námořním plavidlem se může stát člun k průzkumu jezera kapalného metanu na Saturnově měsíci Titan. Navrhovaná (zatím neschválená) mise by mohla provádět výzkum některého z jeho největších jezer: Ligeia Mare nebo Kraken Mare.
Jedna z nových fotografií, pořízených pomocí HST, zachycuje stovky velmi jasných modrých hvězd, obklopených zářivými oblaky. Tento impozantní portrét je nejdetailnějším pohledem na největší hvězdnou „školku“ v našem nejbližším galaktickém okolí.
Observatoř Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) prošla klíčovým milníkem, zásadním pro vysokou kvalitu snímků, které se v budoucnu stanou 'obchodní značkou' tohoto pro astronomi revolučního zařízení. Astronomové a inženýři poprvé úspěšně spojili tři antény.
Voda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. Aparatura LEND prozkoumala 37 kráterů v blízkosti jižního pólu, které jsou trvale ukryty ve stínu. Pouze u tří z nich byla zjištěna přítomnost vody.
Severní polokoule Titanu byla ponořena do tmy po dobu posledních 15 let. Slunce začalo tuto oblast znovu osvětlovat s nástupem jarní rovnodennosti v srpnu 2009. Přístroj VIMS byl schopen detekovat záblesk slunečního světla, odraženého od hladiny jezera.
Analýzou databáze HST se podařilo nalézt nejmenší objekt Kuiperova pásu. Nově objevené těleso má průměr 975 m a dělí jej od nás obrovská vzdálenost 6,7 miliardy km. Doposud nejmenší pozorovaný objekt měl průměr přibližně 48 km, což je 50krát více.
Ve vzdálenosti 550 světelných roků od Země se hvězda podobná Slunci svíjí ve smrtelné křeči. Jedná se o hvězdu Chí Cygni, která zvětšila svůj objem a stala se rudým obrem tak velkým, že v případě, pokud by se nacházela v naší Sluneční soustavě místo Slunce, pohltila by všechny vnitřní planety včetně Marsu.
Astronomové objevili teprve druhou extrasolární planetu typu super-Země, pro kterou znají poloměr a hmotnost. Znalost těchto dvou parametrů dává vědcům dobrou představu o její struktuře. Jedná se o první super-Zemi, u které byla detekována atmosféra.
Iapetus je často označován jako prapodivný měsíc planety Saturn vzhledem k jeho výrazně odlišným polokoulím – jedna je černá jako uhlí, druhá naopak bílá jako čerstvý sníh. Fotografie pořízené sondou Cassini vysvětlují, proč tento měsíc vypadá jako jin-jang.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí