Aktuality AK

Život na Zemi je skutečně možný. To bylo prokázáno ve studii provedené Institutem částicové fyziky a astrofyziky na ETH Zürich (Eidgenössische Technische Hochschule Zürich). Samozřejmě že záměrem výzkumníků nebylo odpovědět na otázku samotnou. Místo toho použili Zemi jako příklad, aby dokázali, že plánovaná vesmírná mise LIFE (Large Interferometer for Exoplanets) může být úspěšná – a že plánovaný postup měření skutečně funguje.

Nový výzkum Northwestern University využívající simulace 1000 hvězd v okolí supermasivní černé díry Sagittarius A* v Mléčné dráze odhaluje, že vysokorychlostní srážky hvězd vedou ke vzniku mladistvě vypadajících stálic. Tyto hvězdy se buď „svléknou“ a mají nízkou hmotnost, nebo se spojí do hmotných entit, které navzdory svému dávnému původu představují omlazený vzhled.

Publikovaný obrázek představuje pohled na observatoř IceCube Neutrino Observatory, která je pohřbena v hloubkách mezi 1,5 a 2,5 kilometry pod antarktickým ledem na jižním pólu. Jediným viditelným zařízením nad povrchem je laboratoř IceCube, která hostí počítače, které shromažďují data z více než 5 000 světelných senzorů v ledu.

Nová studie potvrzuje, že dopady asteroidů uvedly v dávné minulosti do pohybu globální zalednění Země. Výzkumný tým pod vedením pracovníků Yale University se zapojil do debaty na téma „sněhová koule Země“ o možné příčině celoplanetárních událostí hlubokého zmrazení naší planety, ke kterým došlo v dávné minulosti.

Binární systém JuMBO 24 sídlí v mlhovině v Orionu, difúzní mlhovině nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orion. „Průzkum v oboru blízkého infračerveného záření pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) vnitřní mlhoviny v Orionu a skupiny hvězd Trapez vedl k detekci 40 binárních objektů o hmotnosti Jupitera (JuMBO) a dvou trojitých objektů,“ řekl profesor Luis Rodríguez z Universidad Nacional Autónoma de México.

Průzkum kanálu Gediz Vallis na Marsu roverem Curiosity nabízí nový pohled do minulosti planety a odhaluje potenciální historii vodních toků a klimatických změn, které zpochybňují předchozí názory na suchost Marsu. Rover dorazil do oblasti, která poskytuje důkazy, že kapalná voda proudila na této části Marsu mnohem déle, než se dříve myslelo.

26. září 2022 sonda NASA s názvem Double Asteroid Redirection Test (DART) narazila do 170 metrů velkého asteroidu Dimorphos, aby otestovala budoucí taktiku vychylování planetek v případě, že by ohrožovaly Zemi. Po dopadu týmy DART potvrdily, že srážka kosmické sondy s asteroidem úspěšně odchýlila planetku z její dráhy – což umožňuje vědcům a inženýrům lépe porozumět způsobům, jak můžeme chránit Zemi před asteroidy.

Průkopnická pozorování JWST (James Webb Space Telescope) odhalují klíčovou roli galaxií s nízkou hmotností v reionizaci raného vesmíru, což zpochybňuje existující teorie kosmické evoluce. Vědci pracující s daty z vesmírného dalekohledu JWST získali první úplná spektra některých z nejstarších hvězd ve vesmíru. Snímky poskytují dosud nejjasnější obraz novorozených galaxií s velmi nízkou hmotností, které vznikly méně než miliardu let po Velkém třesku, a naznačují, že malé galaxie jsou ústředním prvkem příběhu o kosmickém původu.

Temná hmota, ovlivňující vesmír prostřednictvím gravitačních interakcí, zůstává nepolapitelná s potenciálními formami, jako jsou WIMPy (Weakly interacting massive particles) a axiony, které mohou vytvářet explodující „temné hvězdy“. Temná hmota je strašidelná látka, kterou astronomové nedokázali detekovat po celá desetiletí, a přesto víme, že má obrovský vliv na normální hmotu ve vesmíru, jako jsou hvězdy a galaxie. Prostřednictvím masivní gravitační síly působí mimo jiné na galaxie a kupy galaxií.

Dne 25. března 2024 objevil amatérský astronom v České republice na snímku ze sondy SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) kometu, která je nyní potvrzena jako 5 000. kometa objevená na základě dat z kosmické sondy SOHO. Sonda dosáhla tohoto milníku za 28 let pobytu ve vesmíru, i když nebyla navržena jako lovec komet, ale ke sledování Slunce.