Aktuality AK

Plyn je základním materiálem, z kterého se zformovaly všechny galaxie. Vývoj galaxií je primárně procesem akrece atomárního plynu z mezigalaktického prostředí a jeho transformování do podoby hvězd. Pozorování a výzkum atomárního plynu uvnitř a v okolí galaxií je rozhodující pro studium vzniku galaxií a jejich vývojových modelů. Pozorování jemné struktury emisních čar na vlnové délce 21 centimetrů v případě atomárního vodíku na rádiových vlnách je nejpřímočařejší cestou k výzkumu atomárního plynu.

Astronomové zkombinovali snímky z Webbova kosmického teleskopu v oboru blízkého infračerveného a středního infračerveného záření k pořízení fotografie zářících ikonických pilířů stvoření v nebývalém detailu. Pilíře stvoření (označované též jako sloupy stvoření) jsou ve skutečnosti tři věže z plynu a prachu nacházející se ve vzdálenosti zhruba 6 500 světelných roků a jejich poloha se promítá do souhvězdí Hada.

Megatsunami na Marsu mohlo být způsobeno kolizí s asteroidem podobným jako v případě pozemského impaktu v oblasti Chicxulub – který přispěl k hromadnému vymírání dinosaurů na Zemi před 66 milióny roků – v regionu mělkého oceánu. To je v souladu se studií publikovanou 1. prosince 2022 v časopise Scientific Reports. Dřívější výzkumy navrhovaly, že impakt asteroidu nebo komety do oceánu na severní polokouli Marsu možná způsobil megatsunami přibližně před 3,4 miliardami roků. Nicméně před touto studií poloha následného impaktního kráteru nebyla známa.

Při obsahu přibližně jednoho procenta celkové hvězdné hmotnosti hraje hvězdné halo – rozptýlený oblak hvězd obklopující disk naší Galaxie – poměrně velkou roli v našem poznání Mléčné dráhy. Po desetiletí vědci předpokládali, že hvězdné halo je víceméně sférické a izotropní, tedy stejné ve všech směrech. Nyní nové výzkumy vedené na Harvard & Smithsonian’s Center for Astrophysics ukázaly, že halo má protáhlý tvar a je vychýlené.

Astronomové využili kameru NIRCam (Near Infrared Camera) na palubě Webbova kosmického teleskopu (James Webb Space Telescope) k odhalení nových detailů týkajících se nové protohvězdy a jejího obklopujícího temného molekulárního oblaku LDN 1527. Webbův snímek z kamery NIRCam zabírá rozměr asi 0,3 světelného roku.

Černá díra Gaia BH1 má hmotnost 9,62krát větší než hmotnost Slunce a obíhá kolem jasné hvězdy podobné Slunci zhruba ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá planeta Země kolem naší mateřské hvězdy. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti 1 600 světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Hadonoše. Předpokládá se, že Mléčná dráha obsahuje přinejmenším 100 milionů černých děr hvězdné velikosti, neznámý podíl z tohoto počtu se nachází v binárních systémech.

Astronomové využili kameru Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je vybudován na Cerro Tololo Inter-American Observatory. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA), objeveným v uplynulých osmi letech.

GRB 221009A, záblesk záření gama detekovaný 9. října 2022, je jedním z nejbližších a pravděpodobně nejvíce energetických záblesků záření gama doposud pozorovaných. Nachází se přibližně 2,4 miliardy světelných roků od Země, jeho poloha se promítá do souhvězdí Šipky a pravděpodobně byl spuštěn explozí supernovy za zrození černé díry.

Tým výzkumníků Čínské akademie věd, který spolupracoval s kolegy z Pekingské univerzity, objevil důkazy navrstveného podpovrchového materiálu v oblasti Utopia Basin na Marsu. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature výzkumníci popsali studijní radarová data získaná roverem Zhurong a odhalili informace o podpovrchové vrstvě v oblasti Utopia Planitia.

Pozorování sondy Juno při těsném průletu kolem ledového měsíce Europa poskytla první blízké pohledy na tento svět s podpovrchovým oceánem, z čehož vyplývají pozoruhodné fotografie a unikátní vědecké poznatky. Země nyní obdržela první fotografie ze sondy NASA s názvem Juno. Snímky byly získány v průběhu nejtěsnějšího přiblížení sondy na vzdálenost 352 kilometry. Odhalily útvary na povrchu v oblasti nazvané Annwn Regio poblíž rovníku měsíce.