Aktuality AK

Objev zrychleného rozpínání vesmíru vedl k problematickému konceptu temné energie. Vědci z IKBFU navrhli stabilní holografický model založený na kvantových principech, který nahlíží na vesmír jako na holografickou entitu. Po objevu zrychleného rozpínání vesmíru zavedli vědci koncepci temné energie, která se potýkala s problémy, jako je problém kosmologické konstanty. Vědci z IKBFU vyvinuli holografický model temné energie založený na kvantové gravitaci, který vnímá vesmír jako hologram. Tento původně nestabilní model byl zdokonalen tak, aby se s temnou energií zacházelo jako s perturbacemi, což jej stabilizovalo. Nyní se testuje jeho přesnost na základě údajů z pozorování.

Výzkumný tým pod vedením docenta Makota Miyoshiho z Japonské národní astronomické observatoře (NAOJ) nezávisle analyzoval data z pozorování supermasivní černé díry v centru naší Galaxie, která byla získána a zveřejněna v rámci mezinárodního společného pozorovacího projektu Event Horizon Telescope (EHT). Zjistili, že struktura černé díry je mírně protáhlá ve směru východ-západ.

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) prvního kandidáta na hnědého trpaslíka mimo Mléčnou dráhu ve hvězdokupě NGC 602. Tým astronomů ve složení Peter Zeidler, Elena Sabbi, Elena Manjavacas a Antonella Nota použil Webbův teleskop k pozorování galaxie NGC 602 a odhalil kandidáty na první mladé hnědé trpaslíky mimo Mléčnou dráhu.

Astronomové z Pensylvánské státní univerzity (Penn State) a vědci z Institutu SETI použili novou techniku zaměřenou na pozorování planet k vyhledávání mimozemské techniky v hvězdném systému TRAPPIST-1. Jedná se o nejdelší cílené pátrání po mimozemských rádiových signálech v této lokalitě.

Největší Saturnův měsíc Titan je kromě Země jediným místem, o němž je známo, že má atmosféru a na jeho povrchu se nacházejí kapaliny v podobě řek, jezer a moří. Vzhledem k extrémně nízké teplotě jsou kapaliny na Titanu tvořeny uhlovodíky, jako je metan a etan, a povrch je tvořen pevným vodním ledem.

V centru galaxie Centaurus A se nachází supermasivní černá díra, která se živí plynem a prachem, jež ji obklopuje, a z níž vylétají velké proudy vysokoenergetických částic a dalšího materiálu. Galaxie Centaurus A, která se nachází ve vzdálenosti 12 milionů světelných let, oslňuje na složeném snímku, na němž je vidět jeho supermasivní černá díra a rozsáhlé výtrysky, které vyzařuje a které jsou viditelné v rentgenovém i v optickém světle.

Betelgeuze, známá také jako Alfa Orionis nebo Alfa Ori, je druhým nejbližším červeným veleobrem k Zemi. Od listopadu 2019 do března 2020 tato hvězda zažila historické snížení své jasnosti. Obvykle má zdánlivou magnitudu mezi 0,1 a 1, její vizuální jasnost se kolem 7.–13. února 2020 snížila na 1,6 magnitudy – událost označovaná jako Betelgeuze’s Great Dimming (velké stmívání Betelgeuze). Nový výzkum ukazuje, že pozorované ztemnění je pravděpodobně způsobeno neviditelnou doprovodnou hvězdou obíhající kolem červeného obra. Tento společník se jmenuje Alfa Ori B nebo Betelbuddy a při obíhání kolem obří hvězdy se chová jako sněhový pluh; vytlačuje prach blokující světlo z cesty a dočasně činí Betelgeuze jasnější.

Bílé okraje podél těchto roklí na Marsu v oblasti Terra Sirenum jsou pravděpodobně tvořeny prachovým vodním ledem. Vědci se domnívají, že pod povrchem tohoto druhu ledu by se mohla tvořit tající voda, která by poskytovala prostor pro možnou fotosyntézu. Jedná se o snímek se zvýrazněnou barvou; modrá barva by ve skutečnosti nebyla lidským okem vnímatelná.

Nedávný výzkum astrochemika Ryana Fortenberryho (na fotografii) z University of Mississippi naznačuje, že kyselina glycerová [HOCH2CH(OH)COOH], stavební kámen života, může vznikat i ve vesmíru. Vědci odhalují stavební kameny života na Zemi tím, že znovu vytvářejí složité molekuly. Ze všech otázek, které si v posledních několika tisících letech klademe o vesmíru, vyniká nedávná publikace jednoho výzkumníka: „Je vesmír sladký nebo kyselý?“

Vědci využívají simulace a data z teleskopu South Pole Telescope k detekci slabého kinetického kSZ efektu, který je klíčem k pochopení epochy reionizace, kdy došlo k ionizaci vesmíru prvními hvězdami. Představte si, že se vydáte na cestu do úplných počátků vesmíru, konkrétně na začátek epochy reionizace (EoR). Tehdy vznikly první hvězdy a galaxie a jejich energie oddělila protony a elektrony hustého, temného prvotního vodíkového plynu, který tvořil vesmír, a vytvořila bubliny ionizovaného plynu.