Aktuality AK

Mezinárodní tým vedený výzkumníky z University of Minnesota vyvinul pokročilou technologii detekce gravitačních vln, která odesílá výstrahy do 30 sekund od detekce. Tento rychlý oznamovací systém pomáhá při studiu neutronových hvězd a černých děr a vytváření těžkých prvků ve vesmíru. Nová studie zlepší detekci gravitačních vln — vlnění v prostoru a čase. Vědci z University of Minnesota Twin Cities College of Science and Engineering vedli výzkum společně s mezinárodním týmem.

Nové poznatky ze sondy BepiColombo ukazují na únik těžkých iontů z Venuše, což naznačuje složitou dynamiku atmosféry. Letmá návštěva sondy BepiColombo připravené ve spolupráci Evropské vesmírné agentury (ESA) a Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA) odhalila na Venuši překvapivé poznatky o tom, jak jsou plyny odstraňovány z horních vrstev atmosféry planety.

Vědci objevili v meteoritu uvězněnou vzácnou prachovou částici, kterou vyprodukovala jiná hvězda než naše Slunce. Pomocí pokročilé atomové sondážní tomografie analyzovali jedinečný poměr izotopů hořčíku této částice a odhalili její původ z nově identifikovaného typu supernovy spalující vodík. Tento průlom poskytuje hlubší vhled do kosmických událostí a formování hvězd.

Na úvodním obrázku je příklad 3,7 miliardy let staré formace páskovaného železa, která se nachází v severovýchodní části Isua Supracrustal Belt. Společná studie Oxfordské univerzity a MIT odhalila 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole z Grónska, který dokazuje, že starověké magnetické pole Země bylo stejně silné jako dnes, klíčové pro ochranu života stíněním před kosmickými paprsky a slunečním zářením.

Uprostřed publikovaného snímku (vlevo) ze sondážní rakety NASA s vysokým rozlišením Coronal Imager je malá, nerovnoměrná struktura na Slunci, kterou sluneční fyzikové nazývají „mech“. Tvoří se nízko ve sluneční atmosféře kolem středu skupin slunečních skvrn na povrchu Slunce, kde je silná magnetická aktivita. Snímek z mise Interface Region Imaging Spectrograph, neboli IRIS, ukazuje detailní scenérii chladnějších kořenů mechu (vpravo).

Jupiterův měsíc Io je vulkanicky nejaktivnějším místem ve Sluneční soustavě. Během své 1,8denní oběžné dráhy je tento měsíc pravidelně gravitačně stlačován Jupiterem, což vede k sopečným erupcím větším, než kterékoliv dnes na Zemi. Io, Europa a Ganymed jsou v orbitální konfiguraci známé jako Laplaceova rezonance: na každý oběh Ganymeda dokončí Europa přesně dva oběhy a Io přesně čtyři. V této konfiguraci se měsíce navzájem gravitačně přitahují takovým způsobem, že obíhají po eliptických, spíše než kruhových, oběžných drahách. Takové dráhy umožňují gravitaci Jupitera zahřívat nitra měsíců, což způsobuje vulkanismus Io a dodává teplo do podpovrchového tekutého oceánu na ledové Evropě.

Astronomové identifikovali dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru objevenou v naší Galaxii. Tato černá díra byla nalezena v datech z mise Gaia Evropské vesmírné agentury, protože vyvolává zvláštní „kolísavý“ pohyb doprovodné hvězdy, která kolem ní obíhá. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře (ESO's VLT) a dalších pozemních observatoří. Hmotnost černé díry je 33krát větší než hmotnost Slunce.

Publikovaná momentka pocházející z animace, vytvořené pomocí dat shromážděných kamerou JunoCam na palubě sondy Juno, je uměleckým konceptem, který ukazuje letecký pohled na Loki Patera, lávové jezero na Jupiterově měsíci Io. 200 kilometrů široké jezero je plné magmatu, lemované žhavou lávou a poseté ostrovy. Loki Patera poskytuje velkolepý odraz, když jej snímala JunoCam během průletů kolem měsíce v prosinci 2023 a únoru 2024, což naznačuje, že i další části povrchu Io jsou hladké jako sklo. Velký ostrov uvnitř lávového jezera Loki Patera nemá jméno.

Kosmická loď Starliner společnosti Boeing s dvoučlennou posádkou NASA na ISS se brzy přesune z Kennedyho vesmírného střediska NASA na mys Canaveral ke svému plánovanému startu 6. května 2024. NASA se připravuje na pilotní letový test kosmické lodi Starliner, která dopraví astronauty Butche Wilmora a Suni Williamsovou na Mezinárodní vesmírnou stanici na týdenní misi.

Nedávný výzkum vzorků asteroidu Ryugu ukazuje, že kometární organická hmota byla transportována do blízkosti Země, což nabízí pohled na to, jak mohly být stavební kameny života dopraveny z vesmíru na naši planetu. Blízkozemní asteroid Ryugu zaznamenal široký zájem po úspěšném odběru a návratu vzorků japonské mise Hayabusa 2 na Zemi. Získané vzorky jsou bohatým zdrojem informací o Sluneční soustavě a osvětlují potenciální přínos asteroidů při transportu organických molekul na Zemi.