Aktuality AK

 O Titanu, největším měsíci Saturnu je známo, že jde o studený měsíc složený převážně z ledu. Nejnovější studie ukazují, že povrch Titanu je pokryt sítí kanálů, či dokonce jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky. Důvodem vzniku jezer naplněných uhlovodíky je skleníkový efekt, který vzniká díky metanu obsaženému v jeho atmosféře. 

Nad otázkou metanu v atmosféře Titanu si vědci lámou hlavu, protože dopadající sluneční světlo způsobuje, že molekuly reagují okamžitě s jinými chemickými látkami ve atmosféře a následně produkují hustý smog. Výpočty ukazují, že množství metanu, které se nyní nachází v atmosféře měsíce může být rozloženo během několika desítek milionů let – okamžiku v porovnání se zhruba 4 miliardami let života Titanu. 

Pojízdná laboratoř Curiosity, kterou organizace NASA vyslala v roce 2012 na Mars, vyfotografovala planetu Merkur přecházející před kotoučem Slunce. Při pohledu z Marsu byla planeta viditelná jako slabá skvrna pohybující se napříč pozorovatelnou polokoulí Slunce.

Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.

NASA a její mezinárodní partneři schválili zahájení nové mise k Marsu, jejímž cílem bude přistání na rudé planetě. Kosmická sonda s názvem InSight (Interior Exploration Using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol proniknout pod povrch Marsu za účelem studia jeho nitra.

 Díky kometě 209P/LINEAR bylo možné v květnu pozorovat nový meteorický roj. Tato kometa, která byla objevena 3. února 2004, se totiž 29. května bude nacházet v dosud nejbližší zaznamenané vzdálenosti od Země a to 0,0554 AU, tedy asi na 8 miliónů km. V noci 23./24. 5. 2014 pak prošla Země blízko uzlu dráhy této komety. Tento nový roj dostal název Camelopardalidy (Camelopardalis), podle souhvězdí Žirafy, ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.