Aktuality AK

Nová metoda umožňuje přesné měření gravitačního zrychlení na hvězdách stejně tak jako velikost jejich exoplanet. Jak moc vážíme závisí na gravitaci samotné planety, na které stojíme. Stejně tak u hvězd je gravitace důležitým parametrem, který se v průběhu života hvězdy drasticky mění a poskytuje tak informace o stáří a stupni vývoje hvězdy. Vzhledem k tomu, že se nám hvězdy jeví jen jako malé světlé body na noční obloze je tuto hodnotu velmi těžké měřit.

Astronomická družice NASA s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) zaregistrovala již tisící záblesk záření gama (gamma-ray burst, GRB). Jedná se o nejenergetičtější exploze ve vesmíru, obvykle spojované se zhroucením velmi hmotných hvězd a se zrozením černé díry. Družice Swift je i po jedenácti letech stále v dobré kondici a pokračuje v pozorování.

Umělecká kresba představuje ohňostroj, který doprovází zrození hvězdy. Mladý hvězdný útvar je obklopen diskem ve tvaru tlustého lívance, který tvoří prach a plyn, jenž je zbytkem smršťující se mlhoviny, z které se vytvořila hvězda. Plyn padá na mladou hvězdu, je zahříván na vysokou teplotu a část ho uniká podél rotační osy hvězdy. V důsledku interakce s magnetickým polem bipolární výtrysky osvětlují okolní prostor. Při pohledu z dálky se výtrysky podobají oboustrannému světelnému meči z filmové série Hvězdných válek.

Již po tomto víkendu nás čeká maximum jednoho z nejspolehlivějších meteorických rojů roku. V případě jasného počasí tento roj pozorovatele nikdy nezklame a potěší je spoustou jasných bolidů (meteory jasnější než Venuše). Podmínky budou letos ideální, jejich pozorování totiž nebude rušit Měsíc, který bude jen pár dní po novu. Geminidy jsou aktivní přibližně od 4. do 17. prosince. Maximum letos nastane 14. prosince v 18 UT (19h SEČ).Maximum letos nastane 14. prosince v 18 UT (19h SEČ).

Astronomové zapřáhli do výzkumu dva výkonné kosmické dalekohledy NASA – Hubbleův vesmírný teleskop a Spitzerův kosmický dalekohled – a podařilo se jim objevit nejslabší objekt raného vesmíru, jaký byl doposud pozorován. Existoval přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku, který se odehrál před 13,8 miliardami roků.

Odhaduje se, že v Kuiperově pásu a v Oortově oblaku Sluneční soustavy může být přítomno až několik stovek trpasličích planet. V tak velké vzdálenosti jsme jich objevili – a skutečně pozorovali – zatím jen několik. Nedávno byla do seznamu trpasličích planet přidána další, která se nachází doposud v největší vzdálenosti od Slunce.