Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Aktuality AK
Hubblův kosmický dalekohled HST obdaroval astronomy úžasným detailním pohledem na tajemnou vnější plynnou planetu. Avšak je to jen optický klam, díky kterému se zdá, jako by se planeta ohlédla zpět za kosmickým dalekohledem. Na publikovaném snímku stín Jupiterova měsíce Ganymed přecházel během expozice přes střed Velké rudé skvrny – obří bouře na planetě.
Vědci využívající radioteleskop ALMA poprvé detekovali proud plynu přetékající z vnějšího hmotného disku směrem do vnitřních oblastí dvojhvězdného systému. Tento dosud nespatřený útvar by mohl být zodpovědný za trvalou existenci druhého, menšího disku hmoty v jehož nitru se formují planety, a který by jinak již dávno zanikl. Polovina z hvězd podobných Slunci vzniká ve dvojhvězdných systémech. To znamená, že tyto objevy budou mít značný dopad i na hledání exoplanet. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 30. října 2014.
Polská ministryně pro vědu a vysokoškolské vzdělávání, profesorka Lena Kolarska-Bobińska, podepsala 28. října 2014 smlouvu, která povede ke vstupu Polska do Evropské jižní observatoře. ESO přivítá Polsko jako novou členskou zemi poté, co dojde k ratifikaci smlouvy o přistoupení.
V roce 2006 vypustila NASA kosmickou sondu s názvem New Horizons k (trpasličí) planetě Pluto. Po průletu kolem cílového tělesa a jeho soustavy měsíců bude sonda směřovat do oblasti Kuiperova pásu s cílem zkoumat alespoň jeden objekt v tomto prostoru. Protože velké pozemní dalekohledy neobjevily v roce 2011 žádné těleso v předpokládaném směru letu sondy, byl na pomoc přizván Hubblův kosmický teleskop HST.
Na konci minulého článku jsme mluvili o vzniku nadnárodní síťě EDMONd (European viDeo Meteor Observation Network) v listopadu 2011. V té době EDMONd obsahoval sítě CEMeNt (česko-slovenská amatérská síť, SVMN (slovenská profesionální síť), HMN (maďarská amatérská síť), PFN (polská amatérská síť a ITMN (italská amatérská síť).
Nyní se podíváme na další vývoj v letech 2012 a 2013. Toto období začíná vznikem databáze EDMOND na počátku roku 2012 a končí připojením brazilské sítě (BRAMON) na konci roku 2013.
Po zklamání z Drakonid, u kterých byla pro letošní rok předpovězena zvýšená aktivita, která se však nakonec neuskutečnila, se můžeme těšit na pravidelný podzimní roj – Orionidy. Aktivita tohoto roje začíná kolem 15. října a končí 29., maximum pak připadá na 21. října. Meteory vylétávají ze známého zimního souhvězdí Orion, za hodinu jich můžeme vidět 15 – 20. Výhodou je, že letos nebude pozorování rušit svit Měsíce, který bude pár dní před novem.
Brněnští vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyšlou v neděli 12. října 2014 do stratosféry 3D tiskem vyrobenou sondu, která ponese nový typ unikátních nanobiosenzorů. Vědci budou zkoumat, jak různé druhy kosmického záření poškozují jednu z nejdůležitějších molekul živých organismů – DNA, a zda jsou jednoduché buňky schopny přežít v extrémním prostředí stratosféry.
Jedná se o výsledek a faktické pokračování projektu přeshraniční spolupráce Společně do stratosféry spolufinancovaný z Fondu mikroprojektů.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz