Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Aktuality AK

Zatímco sonda putuje prostorem, rozbíhají se přípravy k možnému prodloužení mise. Právě k tomuto účelu sonda vesmírné agentury NASA, s názvem New Horizons, již dvakrát zaměřila objekt s označením 1994 JR1. Víme o něm, že je zhruba 145 kilometrů široký a obíhá Slunce ve vzdálenosti přes 3 miliardy kilometrů. Členové vědeckého týmu pak použili tato pozorování k odhalení nových údajů o onom pozůstatku z počátků formování Sluneční soustavy.

Mezinárodnímu týmu astronomů pracujícímu s radioteleskopem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) se podařilo zaznamenat dosud nepozorovaný kosmický jev. V mohutné galaxii vzdálené miliardu světelných let pozorovali rozsáhlé oblaky mezigalaktického plynu padající k superhmotné černé díře v jejím středu. Výsledky byly zveřejněny 9. června 2016 ve vědeckém časopise Nature.

Jednou ze záhad v naší Sluneční soustavě je tzv. super-rotační proudění. Fenomén, který je znám od konce šedesátých let dvacátého století, při němž rychlost větru na Venuši přesahuje rychlost rotace planety.

Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.

Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova (Německo), který se uskutečnil 25. května 2016, podepsali zástupci ESO a ACe Consorcium (tvořeného firmami Astaldi, Cimolai a subdodavatelskou skupinou EIE) kontrakt na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt, jaký kdy ESO uzavřela, a zároveň největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie. Při této příležitosti byl zveřejněn návrh konstrukce dalekohledu E-ELT. Stavba kopule i dalekohledu tak může skutečně začít.

Transneptunické těleso 2007 OR10 v Kuiperově pásu může být podstatně větší, než se doposud myslelo. Jedná se o těleso objevené v roce 2007 týmem astronomů z Kalifornského technologického institutu (známý také jako Caltech) v Pasadeně. Tento objekt je kandidátem na trpasličí planetu a také největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému.

Snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT zachycuje oblast, kde záření jasných modrých hvězd nutí svítit plyn zbylý z posledního období formování nových stálic. Hvězdokupa mladých modrobílých hvězd je zde zkrášlena závojem svítícího plynu – působivě barevnou emisní mlhovinou nesoucí označení LHA 120-N55. Astronomové tyto oblasti zkoumají, aby se dozvěděli více o podmínkách, jaké panují v místech, kde se rodí nové hvězdy.

Zprávy o tom, že ve vzdálených končinách Sluneční soustavy existuje pravděpodobně další planeta, plnily titulky především na počátku roku 2016. Otázkou však zůstává, jak a kde by mohla devátá planeta vzniknout. Astronomové mají různé scénáře získané díky počítačovým simulacím. Výsledek zní: planeta Devět by ve skutečnosti neměla vzniknout.

Titan je mezi téměř dvěma stovkami měsíců ve Sluneční soustavě jediným, který je obklopen hustou atmosférou a velkými rezervoáry kapaliny na povrchu. To z něj dělá těleso podobné terestrickým planetám, především Zemi.

Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí