Aktuality AK

Tento meteorický roj, který poskytl v minulém století několik meteorických děštů, je aktivní počátkem října s maximem v noci z 9/10  října. Objev roje je výsledkem předpovědí více astronomů, kteří zkoumali kometu 21P/Giacobini-Zinner, která je mateřským tělesem roje. Aktivita roje není normálně nijak velká, ale v minulých letech nás dokázala již párkrát pořádně překvapit. 

Americká vesmírná agentura NASA po desetiměsíčním letu v pondělí brzo ráno našeho času navedla sondu MAVEN na oběžnou dráhu kolem planety Mars. MAVEN je první sonda, která se bude zabývat zkoumáním jemné horní vrstvy atmosféry Marsu. Hlavním cílem sondy je tedy zjistit, jak se měnilo klima Marsu v průběhu času a tak pochopit, proč a jak zmizela většina jeho atmosféry.

Během postupné prohlídky oblohy měří evropská astronomická družice GAIA polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii. Při tomto výzkumu již objevila svoji první supernovu v jedné vzdálené galaxii.

Určitě jste již něco slyšeli o obyvatelné zóně kolem hvězd, nachází se v ní totiž i naše Země.  Teď se astronomové z university v San Franciscu v čele se Stephenem Kanem snaží přijít na to, čím je typická tzv. Venušina zóna. Je to vlastně pás kolem Slunce, ve kterém by se měly vyskytovat planety s atmosférickými podmínkami podobnými Venuši, tedy s podmínkami naprosto nevhodnými pro život v pozemské formě.

V neděli 7. září 2014 proběhla celosvětovými médii zpráva, že nedaleko mezinárodního letiště Managua v Nikaragui dopadl v noci ze soboty na neděli malý meteorit. Společně se zprávou se šířila i fotografie kráteru. Kráter má poloměr 12 metrů a je hluboký asi 5 metrů.

Mezinárodní tým vědců, jehož vedoucím byl Yuji Harada z Planetary Science Institute, objevil, že v nitru Měsíce existují tekuté vrstvy a že jejich ohřev je generován gravitací Země. Tyto závěry byly odvozeny na základě porovnání deformací Měsíce, které přesně změřila japonská kosmická sonda Kaguya (původně SELENE – Selenological and Engineering Explorer) a některé další sondy. Tyto objevy naznačují, že nitro Měsíce ještě zcela nevychladlo a neutuhlo, a také to, že je stále ještě teplé v důsledku působení Země. Tento výzkum poskytnul možnost znovu prověřit, jak se Země a Měsíc vyvíjely od svého vzniku v důsledku vzájemného ovlivňování až do současné doby.