Aktuality AK

V 60. a 70. letech minulého století pozorovali astronauti při výpravách v rámci programu Apollo (když jejich kosmická loď kroužila kolem Měsíce) zajímavý úkaz, který je stále vědeckou záhadou. Přibližně 10 sekund před východem či po západu Slunce vytryskly nad šedý horizont slabé zářící paprsky.

Od vypuštění družice Spitzer Space Telescope pomocí nosné rakety Delta II dne 25. 8. 2003 uplynulo již deset let. Jedná se o čtvrtou velkou astronomickou družici NASA, která byla určena k výzkumu vesmíru v oboru infračerveného záření.

Astronomové použili Hubblův kosmický dalekohled HST k vyřešení 40 let staré záhady původu tzv. Magellanova proudu, což je dlouhý proud plynu obepínající téměř z poloviny naši Galaxii. V čelní oblasti tohoto plynného proudu se nacházejí Velký a Malý Magellanův oblak – dvě trpasličí galaxie obíhající kolem Mléčné dráhy.

Drobná, zakulacená a chladná oblaka nalezená ve vesmíru mají všechny správné charakteristiky pro vznik planet bez mateřské hvězdy. Nová pozorování uskutečněná pomocí dalekohledu na Chalmers University of Technology ukazují, že ne všechny volně putující planety musely být vyhozeny z existujících planetárních soustav. Mohly se rovněž zrodit jako samostatná tělesa.

Sluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.

Pozorování pomocí rentgenové kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory vedla k odhalení robustního plynného oblaku v galaxii, která je od Země vzdálena zhruba 60 miliónů světelných roků. Tento horký plynný oblak pravděpodobně vznikl v minulosti při srážce trpasličí galaxie a mnohem větší galaxie pojmenované NGC 1232.

Na základě dat z kosmické observatoře Spitzer Space Telescope (NASA) astronomové objevili mladý hvězdný systém, který pravidelně „bliká“ vždy po 93 dnech. Systém pojmenovaný YLW 16A se pravděpodobně skládá ze tří stále ještě se vyvíjejících hvězd, z nichž dvě jsou obklopeny rozsáhlým diskem hmoty, která zde zbyla po jejich vzniku.

Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. Nový dalekohled bude umístěn pod kopulí o průměru 66 m a výšce 56 m. Objektiv dalekohledu vytvoří 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 50 mm.