Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK
Pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m astronomové pořídili pestrobarevný záběr jasné hvězdokupy NGC 3532. Některé z hvězd stále září namodralým odstínem horkých stálic, ale mnohé jejich hmotnější sestry se již staly rudými obry a svítí červenou nebo oranžovou barvu.
V nejbližších dnech nás čeká jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů, Leonidy.
Aktivita roje Leonid obvykle začíná 13. a končí 21. listopadu. K maximu pak dochází v noci ze 17/18. listopadu. Na začátku a na konci aktivity jsou Leonidy stěží detekovatelné, ale v době maxima pozorovatelé udávají 10 meteorů za hodinu. Letošním rokem tak pokračuje čekání na návrat Leonid v roce 2019, kdy se frekvence dostanou opět nad 100 meteorů za hodinu.
Měsíc se letos bude nacházet pár dní před novem, tzn. že svým svitem nebude pozorování příliš rušit.
Po dlouhých měsících očekávání a příprav se včera uskutečnila dlouho očekávaná událost. Datum 12. listopadu 2014 se tím zapsalo do historie dobývání kosmického prostoru. Poprvé totiž přistálo lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Včera těsně po 17h našeho času totiž přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usedl na jádro komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Teď máme k dispozici první snímek, který byl pořízen ze vzdálenosti asi 3 km s rozlišením na povrchu asi 3 metry na pixel.
Přístroj MUSE nedávno nainstalovaný na dalekohledu ESO/VLT poskytl astronomům dosud nejlepší pohled na působivou kosmickou kolizi. Nová pozorování poprvé umožnila odhalit pohyb plynu, který byl doslova vyrván z galaxie ESO 137-001 při jejím vysokorychlostním průletu mohutnou kupou galaxií. Výsledky jsou klíčové pro vyřešení letité záhady – proč v kupách galaxií ustávají procesy vzniku nových hvězd.
Nový snímek pořízený pomocí zařízení ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalil dosud nepozorovatelné mimořádně jemné detaily v protoplanetárním disku kolem mladé hvězdy. Jedná se o první pozorování provedená zařízením ALMA v téměř finální konfiguraci a tím pádem o zatím nejdetailnější snímek, jaký byl kdy pořízen v submilimetrové oblasti elektromagnetického záření. Tyto nové výsledky představují mimořádný pokrok při pozorování vývoje protoplanetárních disků a formování planet.
Hubblův kosmický dalekohled HST obdaroval astronomy úžasným detailním pohledem na tajemnou vnější plynnou planetu. Avšak je to jen optický klam, díky kterému se zdá, jako by se planeta ohlédla zpět za kosmickým dalekohledem. Na publikovaném snímku stín Jupiterova měsíce Ganymed přecházel během expozice přes střed Velké rudé skvrny – obří bouře na planetě.
Vědci využívající radioteleskop ALMA poprvé detekovali proud plynu přetékající z vnějšího hmotného disku směrem do vnitřních oblastí dvojhvězdného systému. Tento dosud nespatřený útvar by mohl být zodpovědný za trvalou existenci druhého, menšího disku hmoty v jehož nitru se formují planety, a který by jinak již dávno zanikl. Polovina z hvězd podobných Slunci vzniká ve dvojhvězdných systémech. To znamená, že tyto objevy budou mít značný dopad i na hledání exoplanet. Výsledky byly zveřejněny v časopise Nature 30. října 2014.
Polská ministryně pro vědu a vysokoškolské vzdělávání, profesorka Lena Kolarska-Bobińska, podepsala 28. října 2014 smlouvu, která povede ke vstupu Polska do Evropské jižní observatoře. ESO přivítá Polsko jako novou členskou zemi poté, co dojde k ratifikaci smlouvy o přistoupení.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz