Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.
Další, z hlediska počasí, poměrně příjemný měsíc, nabídl 9 pozorovacích nocí, během kterých bylo pořízeno 10 422 měření proměnných hvězd. Kromě tradiční eruptivní hvězdy GJ 3236 jsme se věnovali i jiným zákrytovým dvojhvězdám, jako například WZ Cep, AY Vul, V 1061 Cyg a NSVS 01031772 Cam.
V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573.
V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.
Letošní Perseidy byly mimořádné! Díky setkání planety Země s vlákny relativně nového materiálu z mateřské komety 109/Swift-Tuttle jsme kromě klasického maxima mohli zažít ještě ostré zvýšení aktivity v noci z 11. na 12. srpna. Kromě předpovědi zvýšené aktivity roje vyšlo v inkriminovanou noc i počasí, takže pozorovatelé si opravdu přišli na své.
Druhý prázdninový měsíc byl ve znamení dvou odlišných částí. Zatímco v první polovině měsíce obloha byla spíše zatažená, druhá polovina byla příznivější, což například ocenili i účastníci letošního praktika Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Většina z 11 nocí byla věnována opět po delší přestávce eruptivní zákrytové dvojhvězdě GJ 3236 Cas. Cílem této měsíční kampaně byla kontrola aktivity a četnosti erupcí a také vzhled fázové křivky.
Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.
Krátké noci a relativní nepřízeň počasí mi umožnilo pozorovat šest nocí a získat 5 386 měření proměnných hvězd. Většinu z nich jsem věnoval fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam v očekávání erupcí. Bohužel se mi nepodařilo zaznamenat žádnou, ale bylo možné pozorovat změny svítivosti dvojhvězdného systému mimo zákryty. Ty jsou pravděpodobně způsobené eliptičností hvězd. Po delší době jsem získal i jedno minimum zákrytové dvojhvězdy EW Lyr, u které se původně podle analýzy Petra Zascheho měla vyskytovat třetí hvězda, ale v současné době to bude zřejmě jinak. Podrobnější informace o této dvojhvězdě jsou uvedené v následující části článku.
Původním záměrem bylo psát pravidelné články o zachycených spektrech každé tři měsíce. Jelikož však počasí v prvních měsících roku 2016 obecně nepřálo pozorování, rozhodli jsme se udělat přehled za prvních 6 měsíců tohoto roku.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy identifikace chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země. Nicméně v období výskytu bouřkové činnosti se cíle pozorování mohou změnit a spektrografy mohou zaznamenat spektra elektrostatických výbojů – blesků. Tak tomu bylo i během bouřky ve večerních hodinách dne 19. 6. 2016.
Mimo běžná pozorování projevů sluneční aktivity jsme měli možnost v měsíci květnu zaznamenat i pozorování unikátního úkazu - tranzitu Merkuru, tedy přechodu naší nejmenší planety přes sluneční disk. V květnovém článku Vám kromě běžného přehledu představíme i animace jako vizuální výstup z on-line pozorování z nižší i vyšší chromosféry, v celkovém pohledu i detailu. Z pohledu rutinních pozorování se jednalo spíše o podprůměrný měsíc, jelikož jsme pozorovali pouze 11 dnů. Přesto se nám podařilo zaznamenat velmi zdařilé série snímků aktivních oblastí.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí