Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Je potěšitelné, že skončilo období krátkých nocí. Taktéž počasí přálo, během 9 nocí pořídil celkem rovných 17 000 měření proměnných hvězd. Velký počet je způsoben zejména sledováním pole v souhvězdí Ještěrky, kde jsem upřesňoval elementy proměnných hvězd CzeV475 a CzeV480 a objevil další novou proměnnou hvězdu, zřejmě typu W UMa. Po několika letech jsem se vrátil ke sledování dalších CzeV hvězd, konkrétně k hvězdám CzeV 108, 109 a 115.
Trochu netradičně přinášíme informace o pozorování sluneční aktivity na Hvězdárně Valašské Meziříčí za měsíce duben a květen 2015 v jednom článku. Důvodem je velká nepřízeň počasí v květnu a tedy malý počet pozorování. Na východním okraji slunečního disku se objevily dvě velmi aktivní oblasti NOAA 12321 a 12322, v nichž se vyskytovala řada zajímavých jevů. Kromě jiných zajímavých jevů se nám podařilo zachytit vývoj erupce a velkého eruptivního filamentu, které jsme zpracovali do podoby krátkého videa.
K
rátké noci jsou typické pro tento a následující měsíce. Během pěti květnových nocí jsem pořídil 5822 měření proměnných hvězd. V současné době provádím vyhodnocení ročního pozorování eruptivních zákrytových dvojhvězd NSVS 01031772 Cam a GJ 3236 Cas. Po delší době jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě AO Ser, u které se objevily změny v O-C diagramu.
V dubnu jsem se fotometrii proměnných hvězd věnoval po deset nocí a získal celkem 16 378 měření. Po celý měsíc jsem se věnoval fotometrii trpasličí zákrytové dvojhvězdy NSVS 0103 1772 Cam.
Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. Ačkoli už je Slunce za maximem své aktivity, nedá se říct, že by bylo úplně klidné. Aktivita se sice snížila, četnost slunečních skvrn byla některé dny oproti zářijovým a říjnovým dnům výrazně nižší, avšak Slunce nám se svou aktivitou nedalo vale úplně. Neaktivní dny vystřídaly dny aktivní s M a X-erupcemi a polární září.
Měsíc březen je také možné z pozorovatelského hlediska ohodnotit jako úspěšný. Během 12 nocí se podařilo získat 28 909 měření. Velká hodnota je především způsobena sledováním pole zákrytové dvojhvězdy KV Gem, kde v poli se nachází další dva zákrytové systémy – V404 Gem a V405 Gem. Navíc se při pozorování podařilo objevit novou, pravděpodobně zákrytovou dvojhvězdu typu Algol – nyní označenou CzeV656 Gem.
Konečně alespoň jednou za poslední měsíce bylo možné užít si pozorování několik dní po sobě, to se opravdu už dlouho nepovedlo.
S pomocí dalekohledu Newton 254 mm jsem dále pokračoval v pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 Cas. 12. února se mi podařilo zachytit unikátní erupci, která nastala v době sestupu do primárního minima.
I přes veškerou snahu se mi poštěstilo v lednu vidět jasnou oblohu pouze dvakrát, poslední měsíce jsou z hlediska pozorovatelského opravdu tragické. Nadále se věnuji fotometrii eruptivních zákrytových dvojhvězd. Například u GJ 3236 Cas byla zaznamenána jedna erupce 13. ledna 2015 trvající zhruba 10 minut s amplitudou zjasnění 0,1 magnitudy ve filtru R.
Jak jsem slíbil v minulém článku, uvádím část práce věnované analýze dat z družice Kepler, kde byly zkoumány hvězdy slunečního typu a jejich eruptivní činnost.
Rok 2014 nebo také rok první, kdy jsme se snažili o simultánní pozorování zajímavých dynamických jevů na Slunci pomocí třech dalekohledů v různých vlnových délkách. I když nám zatím technické podmínky neumožňují rozšířit to na čtyři nebo pět dalekohledů naráz, zvyšujeme své technické možnosti a tím i kvalitu a využitelnost pořízených dat. Pojďte se s námi ohlédnout za celým rokem a podívejte se na nejhezčí a nejzajímavější snímky pořízené na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Ani tento měsíc nepřinesl příliš radosti z pozorování. Oblohu jsem zastihl pouze třikrát vyjasněnou a během tohoto času pořídil 2794 měření zákrytových proměnných hvězd. Kromě tradiční GJ 3236 Cas dlouhodobě sleduji také zákrytovou dvojhvězdu NSVS 02186630 Dra, u které se projevují zajímavé změny na světelné křivce mimo zákryty, které ale pravděpodobně nesouvisí s erupční aktivitou.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí