V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Období nejkratších nocí máme za sebou. Jak je v letošním roce již běžné, oblačnost ustoupila pouze v šesti případech v době slunovratu. Během těchto nocí se podařilo získat 2044 pozorování.
Další zajímavou hvězdou, pro kterou byla použita napozorovaná data pro podrobnou analýzu a publikaci, je zákrytová dvojhvězda SW Lyn. Korejští astronomové přichází s řešením 5,8 a 33,9-letých variací, které se objevují v O-C diagramu. Pro tuto hvězdu bylo pořízeno na hvězdárně v letech 2006 – 2013 celkem 25 minim. Následující řádky přináší podrobnosti o tomto zákrytovém systému.
Měsíc červen přinesl o něco lepší počasí, a tak jsme mohli na nově budovaném vzdělávacím a výukovém centru v rámci projektu Se Sluncem společně pozorovat Slunce 18 dní. Díky tomu se nám podařilo zaznamenat 19 aktivních oblastí, několik filamentů, z nichž jeden velký jsme snímali 6 dní. Sledovali jsme jeho vývoj a „přechod“ po slunečním disku až po jeho projekci na okraji disku v podobě protuberance.
Kromě toho jsme v červnu uvítali účastníky dvou akcí z uvedeného projektu, kteří měli možnost využít přístrojů a techniky budovaného centra v rámci vzdělávacích aktivit.
Jedním ze zajímavých a mnohdy i vizuálně atraktivním projevu sluneční aktivity jsou protuberance. Jedná se o oblaka relativně chladné (kolem 10 000 K) převážně vodíkové plazmy v prostředí horké (řádově 1 000 000 K) koróny. Při rutinním pozorování Slunce se nám podařilo 17. června 2013 v ranních hodinách pozorovat eruptivní fázi velké protuberance. Jedná se o stejný útvar, který byl pozorován kolegy z úpické hvězdárny.
Letošní počasí je skutečně velmi nepříznivé a podle předpovědí to asi nebude lepší. Za květen se mi podařilo namířit dalekohledy na noční oblohu pouze čtyřikrát a pořídit 2391 měření proměnných hvězd. Kromě zákrytových dvojhvězd jsem vypomáhal s pozorováním problematické pulzující hvězdy typu RR Lyr Z CVn.
Během letošního roku se objevilo několik publikací o zákrytových dvojhvězdách, kde byla použita data pořízená na naší hvězdárně. Jedním ze zajímavých případů je i systém OO Aql, který se podle poslední analýzy jeví jako atypický čtyřhvězdný systém. Podrobnosti jsou uvedeny v následujících řádcích článku.
Ačkoliv počasí v měsíci květnu pozorování Slunce příliš nepřálo, podařilo se nám napozorovat řadu zajímavých aktivních oblastí. Převážně se pozorovaly projevy sluneční aktivity v chromosféře s cílem zachytit průběh slunečních erupcí. Z tohoto pohledu nám však příroda nepřála.
Kromě toho jsme také testovali nový vápníkový dalekohled v rámci projektu Se Sluncem společně a doufáme, že již brzy bude sloužit svému účelu v běžném provozu.
Dne 16. dubna ve 20:26 UT (21:26 SEČ) přelétl nad územím Slovenska, České republiky a Polska velmi jasný meteor. Vzhledem k mimořádně příznivému počasí nad střední Evropou se jej podařilo zaznamenat z dosud rekordního počtu stanic sítě CEMENT, i dalších stanic v Maďarsku.
Aby bylo možné spočítat parametry dráhy potřebujeme záznamy z nejméně dvou (lépe třech a více) stanic. Tento bolid byl zaznamenán celkem na 16 stanicích.
Nepříznivé počasí během první poloviny měsíce neumožnilo řádné pozorování. Teprve v druhé půlce se situace o něco zlepšila. Celkem během 7 nocí se podařilo získat 5096 měření proměnných hvězd. Kromě jiných jsem se po roce vrátil k měření minim zajímavé zákrytové dvojhvězdy Z Dra.
Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Letošní je však nejkatastrofálnější, v záznamech mám pouze 5 nocí a 3479 měření CCD kamerami. Kromě jiných zákrytových dvojhvězd (jako například NR Cam, EK Com, AM Tau a dalších), se na jarní oblohu vrátila také zákrytová dvojhvězda HW Vir.
Dne 7. března 2013 hodinu po půlnoci přeletěl nad jižním Polskem velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí na většině území ČR se jev podařilo zachytit na videozáznamech z dvojice kamer české části sítě CEMENT (Central European MEteor NeTwork) a také v jižním Polsku v pěti stanicích tamní bolidové sítě PFN. Rovněž byla zachycena rádiová odezva od ionizované stopy vytvořené tímto meteorem pomocí pasivního radarového zařízení SMRST (SMPH). Při opakovaných explozích meteor dosáhl absolutní jasnosti kolem -7 mag. Jeho zdánlivá jasnost však byla ještě vyšší. Již tak mimořádný úkaz si na své konto připsal ještě jednu výjimečnost: Na jednom z videozáznamů se kolem přelétajícího bolidu podařilo zaznamenat malé halo.
Ani tento měsíc se příliš nepolepšil, pokud jde o pěkné počas. Celkem se mi podařilo pozorovat 5 nocí a pořídit 2 620 měření. I z těchto málo nocí se dvakrát během pozorování zatáhlo, tudíž nebylo dosaženo očekávaných výsledků. Na oblohu se pomalu nasouvají také jarní souhvězdí, ze zajímavých zákrytových dvojhvězd byly pozorovány BM Ari, GW Cep, IQ Per, V 339 Gem a V 388 Gem.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí