Aktuality AK

Astrofyzikové objevili velké magnetické toroidy v halo Mléčné dráhy, které ovlivňují šíření kosmického záření a fyziku mezihvězdného prostoru. Jejich výzkum založený na rozsáhlých datech Faradayovy rotace odhaluje, že tyto toroidy se rozprostírají napříč Galaxií, což potvrzuje přítomnost významných toroidních magnetických polí.

Vědci z Cornell University vyvinuli novou metodu pro odhad stáří asteroidů pomocí dynamiky; demonstrují tento přístup na asteroidu Selam, jehož stáří bylo zjištěno kolem 2-3 milionů let. Asteroid objevený loni v listopadu je ve skutečnosti batole Sluneční soustavy, jak odhaduje pomocí nových statistických výpočtů výzkumný tým vedený Cornell University.

Nový dalekohled označovaný jako nejvýše položené astronomické místo na světě je oficiálně otevřen pro pozorování. Japonská observatoř Tokijské univerzity Atacama neboli TAO, která byla poprvé konceptualizována před 26 lety ke studiu vývoje galaxií a exoplanet, se nachází na vrcholu vysoké hory v chilských Andách ve výšce 5 640 metrů nad mořem. Nadmořská výška zařízení předčí dokonce i radioteleskop Atacama Large Millimeter Array (ALMA), který je v nadmořské výšce 5 050 metrů.

Nedávný výzkum zjistil, že tvrzení o detekci biosignálního plynu byla předčasná. Nedávné zprávy o tom, že kosmický dalekohled NASA James Webb Space Telescope našel známky života na vzdálené planetě, pochopitelně vyvolaly vzrušení. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by mohl dalekohled ověřit přítomnost plynu produkovaného životem. Studie UC Riverside publikovaná v Astrophysical Journal Letters může být pro mimozemské nadšence zklamáním, ale nevylučuje možnost objevu v blízké budoucnosti.

Mezinárodní tým vedený výzkumníky z University of Minnesota vyvinul pokročilou technologii detekce gravitačních vln, která odesílá výstrahy do 30 sekund od detekce. Tento rychlý oznamovací systém pomáhá při studiu neutronových hvězd a černých děr a vytváření těžkých prvků ve vesmíru. Nová studie zlepší detekci gravitačních vln — vlnění v prostoru a čase. Vědci z University of Minnesota Twin Cities College of Science and Engineering vedli výzkum společně s mezinárodním týmem.

Nové poznatky ze sondy BepiColombo ukazují na únik těžkých iontů z Venuše, což naznačuje složitou dynamiku atmosféry. Letmá návštěva sondy BepiColombo připravené ve spolupráci Evropské vesmírné agentury (ESA) a Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA) odhalila na Venuši překvapivé poznatky o tom, jak jsou plyny odstraňovány z horních vrstev atmosféry planety.

Vědci objevili v meteoritu uvězněnou vzácnou prachovou částici, kterou vyprodukovala jiná hvězda než naše Slunce. Pomocí pokročilé atomové sondážní tomografie analyzovali jedinečný poměr izotopů hořčíku této částice a odhalili její původ z nově identifikovaného typu supernovy spalující vodík. Tento průlom poskytuje hlubší vhled do kosmických událostí a formování hvězd.

Na úvodním obrázku je příklad 3,7 miliardy let staré formace páskovaného železa, která se nachází v severovýchodní části Isua Supracrustal Belt. Společná studie Oxfordské univerzity a MIT odhalila 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole z Grónska, který dokazuje, že starověké magnetické pole Země bylo stejně silné jako dnes, klíčové pro ochranu života stíněním před kosmickými paprsky a slunečním zářením.

Uprostřed publikovaného snímku (vlevo) ze sondážní rakety NASA s vysokým rozlišením Coronal Imager je malá, nerovnoměrná struktura na Slunci, kterou sluneční fyzikové nazývají „mech“. Tvoří se nízko ve sluneční atmosféře kolem středu skupin slunečních skvrn na povrchu Slunce, kde je silná magnetická aktivita. Snímek z mise Interface Region Imaging Spectrograph, neboli IRIS, ukazuje detailní scenérii chladnějších kořenů mechu (vpravo).

Jupiterův měsíc Io je vulkanicky nejaktivnějším místem ve Sluneční soustavě. Během své 1,8denní oběžné dráhy je tento měsíc pravidelně gravitačně stlačován Jupiterem, což vede k sopečným erupcím větším, než kterékoliv dnes na Zemi. Io, Europa a Ganymed jsou v orbitální konfiguraci známé jako Laplaceova rezonance: na každý oběh Ganymeda dokončí Europa přesně dva oběhy a Io přesně čtyři. V této konfiguraci se měsíce navzájem gravitačně přitahují takovým způsobem, že obíhají po eliptických, spíše než kruhových, oběžných drahách. Takové dráhy umožňují gravitaci Jupitera zahřívat nitra měsíců, což způsobuje vulkanismus Io a dodává teplo do podpovrchového tekutého oceánu na ledové Evropě.