Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK

RSS kanál pro aktuality AKA Aktuality AK

Na připojeném obrázku je infračervený snímek Malého Magellanova mračna pořízený vesmírnou observatoří Herschel Evropské kosmické agentury (ESA). Kroužky označují pozice pozorované radioteleskopem ALMA a odpovídající zvětšený obraz pozorovaného molekulárního mračna z rádiových vln vyzařovaných oxidem uhelnatým. Zvětšené obrázky orámované žlutě označují vláknité struktury. Obrázky v modrém rámečku označují načechrané útvary.

Usazeniny nalezené na blízkém asteroidu ukazují na slanou vodu ve vnější Sluneční soustavě. Vědci objevili ve vzorcích z asteroidu Ryugu minerály soli, které ukazují na minulost s kapalnou vodou. Přítomnost těchto solí naznačuje, že na mateřském tělese Ryugu bylo kdysi teplé slané prostředí, než voda zmizela. Tento objev by nám mohl pomoci pochopit roli vody při utváření planet a měsíců v celé Sluneční soustavě.

Nový výzkum ukazuje, že vnitřní jádro Země se může deformovat v důsledku turbulencí ve vnějším jádru, což mění jeho strukturu a rotaci. Nová studie ukazuje, že vnitřní jádro Země prochází strukturální proměnou. Studie vědců z USC (University of Southern California) publikovaná v časopise Nature Geoscience odhaluje strukturální změny v blízkosti vnitřního jádra Země, které naznačují, že se jeho povrch může měnit.

Úžasný infračervený snímek regionu Sagittarius C odhaluje stovky tisíc hvězd poblíž středu Mléčné dráhy, který pořídil dalekohled ESO Very Large Telescope (VLT). Teleskop pořídil infračervený snímek oblasti Sagittarius C, který odhaluje bohaté pole mladých hvězd. Tento průlom poskytuje vodítko k záhadnému deficitu pozorovaných mladých hvězd v jádru Mléčné dráhy a naznačuje, že oblasti zakryté kosmickým prachem jsou pokladnicí astronomických tajemství.

Podle předběžného výzkumu je kosmická superstruktura Quipu více než 13 000krát delší než Mléčná dráha. Seznamte se s Quipu, novým kandidátem na největší známou strukturu ve vesmíru. Je to v podstatě obří kupa galaxií, která se táhne v délce přibližně 1,3 miliardy světelných let. Její hmotnost dosahuje 200 biliard hmotností Slunce. A jako by to nestačilo, Quipu a další čtyři podobné struktury zahrnují 30 % galaxií, 45 % kup galaxií, 25 % hmoty a 13 % celkového objemu známého vesmíru.

Na obrázku je palomarský 48palcový (120 cm) dalekohled Samuel Oschin Telescope na observatoři v Kalifornii se snímkem Mléčné dráhy v pozadí. Hvězdy představují počet objevených supernov v jednotlivých směrech a ve vloženém obrázku je snímek galaxie po (vlevo) a před (vpravo) výbuchem supernovy. Nový ohromující objev odhalil, že bílí trpaslíci – o nichž se kdysi předpokládalo, že explodují předvídatelným způsobem – ve skutečnosti vybuchují překvapivě různými mechanismy.

Tento umělecký koncept představuje superneptunický svět obíhající kolem hvězdy s nízkou hmotností poblíž středu naší Galaxie – Mléčné dráhy. Vědci nedávno objevili takový systém, který může překonat současný rekord pro nejrychlejší systém exoplanet, který se pohybuje rychlostí nejméně 540 kilometrů za sekundu.

Podle nového výzkumu Kalifornské univerzity v Irvine mohou bílí trpaslíci představovat vhodné prostředí pro život na planetách, které se zformovaly v jejich obyvatelných zónách nebo do nich migrovaly, protože na jejich povrchu panuje teplejší prostředí než na planetách s hostitelskými hvězdami hlavní posloupnosti. Exoplanety obíhající v obyvatelných zónách bílých trpaslíků mohou mít příznivější podmínky pro život, které kompenzují ochlazování a pohasínání jejich hostitelských hvězd v průběhu času.

Pomocí dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu HST a přístroje Keck Cosmic Web Imager (KCWI) na observatoři W. M. Kecka na Havaji identifikovali astronomové devět prstenců – více než bylo dosud zjištěno jakýmkoliv teleskopem v jakékoliv galaxii – kolem kolizní prstencové galaxie LEDA 1313424.

Významným astronomickým objevem je nález tří velmi slabých trpasličích galaxií, které nabízejí nový pohled na nejranější stadia vesmíru. Tyto galaxie, nalezené poblíž galaxie NGC 300 a izolované od hlavních galaktických vlivů, odhalují zásadní podrobnosti o procesech vzniku hvězd a kosmických událostech, které jejich vznik před miliardami let zastavily.

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz