Aktuality AK

Astronomové využívající kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) objevili v atmosféře exoplanety K2-18 b chemické otisky dimethylsulfidu (DMS) a/nebo dimethyldisulfidu (DMDS). Na Zemi jsou DMS a DMDS produkovány pouze živými organismy, především mikroby, jako je mořský fytoplankton. Přestože zdrojem těchto molekul v atmosféře planety K2-18 b může být neznámý chemický proces, výsledky jsou zatím nejsilnějším důkazem, že na této planetě může existovat život.

Na publikovaném snímku je zachycena dvojhvězda v okamžiku, kdy první bílý trpaslík právě explodoval a vrhá materiál na svého blízkého průvodce, který je také na pokraji exploze. K této události dojde přibližně za 23 miliard let, avšak obě hvězdy explodují během pouhých 4 sekund.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídil dosud nejpodrobnější snímek planetární mlhoviny NGC 1514 díky unikátním pozorováním ve střední oblasti infračerveného záření. Webbův snímek zvýrazňuje nuance mlhoviny, zejména její „rozmazané“ prachové prstence a „díry“ v centrální růžové oblasti, kde došlo k průniku materiálu. Dvě centrální hvězdy, které se na Webbově snímku jeví jako jedna, vytvářely tuto scénu po tisíce let - a budou v tom pokračovat další tisíce let.

Umělecká představa systému K2-360, na níž je zobrazena velmi hustá super-země K2-360 b (červená) na extrémně blízké oběžné dráze kolem své hvězdy podobné Slunci, se vzdálenějším průvodcem K2-360 c (modrá) v pozadí. Spalující teploty na K2-360 b, která dokončí oběžnou dráhu za pouhých 21 hodin, pravděpodobně způsobují roztavený nebo částečně roztavený povrch.

Titan se díky svému povrchu bohatému na organické látky a hlubokému podpovrchovému oceánu může zdát jako hlavní kandidát na mimozemský život, ale nový výzkum naznačuje, že případný život na něm by byl velmi omezený.

Podle nejnovější studie se masivní černá díra v srdci galaxie v souhvězdí Panny probouzí a v pravidelných intervalech vysílá intenzivní rentgenové záblesky, které vědce zmátly. Astronomové dříve neměli příliš mnoho důvodů věnovat pozornost galaxii SDSS1335+0728, která je od Země vzdálená 300 milionů světelných let.

Podle nových údajů z čínské mise Chang'e-6 je plášť Měsíce na jeho odvrácené straně mnohem sušší než na straně přivrácené, což odhaluje skryté rozdělení měsíční vody. Čínští vědci, kteří analyzovali vzorky z odvrácené strany Měsíce, zjistili, že v jeho plášti je podstatně méně vody než na jeho přivrácené straně, což naznačuje určité vnitřní rozdělení našeho nebeského souseda.

Mezinárodní tým astronomů využívající Hubbleův vesmírný teleskop HST provedl nová měření rychlosti rotace Uranu pomocí nové techniky, která dosáhla 1000krát vyšší přesnosti než předchozí odhady. Analýzou více než desetiletých pozorování polárních září Uranu vědci zpřesnili dobu rotace planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.

Nová analýza stávajících dat naznačuje, že exoplanety s hmotností srovnatelnou s Jupiterem mohly vzniknout podstatně dříve, než se dosud předpokládalo. Studie, kterou provedli vědci na Ohio State University, nabízí nový pohled na načasování akrece, tedy procesu, při kterém formující se planety shromažďují velké množství plynu a pevných částic, zejména těch bohatých na uhlík a kyslík, a stávají se z nich plynní obři, jako je Jupiter.

V důsledku zpoždění, k nimž došlo během výstavby, by měl nyní Extrémně velký dalekohled ELT ESO (European Southern Observatory) provést první zkušební pozorování na začátku roku 2029, přičemž „první světlo dalekohledu“ se očekává v březnu 2029.  Poté budou nainstalovány a uvedeny do provozu první přístroje, což povede k „vědeckému prvnímu světlu“ v prosinci 2030.