V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Aktuality AK

Astronomové objevili rozsáhlé depozity vodního ledu zasypaného pod povrchovou vrstvou horniny poblíž rovníku planety Mars. Objev může uspíšit naděje astrobiologů při hledání života na Marsu nebo budoucích kolonistů při zásobovaní vodou, nebo také vyvolat zájem klimatologů o odhalení záhad rudé planety.

Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale na rudé planetě Mars v dávné minulosti. Rozšiřuje to rozmanitost obyvatelných podmínek v dávnějších dobách. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.


Vědci nyní mohou dobře odhadnout věk jedné z nejúchvatnějších doposud objevených planetárních soustav – TRAPPIST-1, což je soustava sedmi planet velikosti Země obíhajících kolem mimořádně studeného červeného trpaslíka, který se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země. Astronomové v nové studii uvádějí, že hvězda TRAPPIST-1 je docela stará: její věk se odhaduje na 5,4 až 9,8 miliardy roků. To je téměř dvakrát více než věk Sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,5 miliardami roků.


NASA vybrala šest návrhů astrofyzikálních projektů kosmických observatoří k dalšímu rozpracování. Navrhované mise budou studovat gama záření a rentgenové paprsky přicházející z kup galaxií a neutronových hvězd, stejně tak i infračervené záření galaxií v mladém vesmíru a atmosféry planet za hranicemi Sluneční soustavy. Vybrané návrhy – tři v rámci programu MIDEX (Medium-Class Explorer) a tři v programu Explorers Missions of Opportunity – se zaměřují na vědecké výzkumy a vývoj přístrojů, které zaplní vědecké „mezery“ ve velkých projektech NASA.

Vědci z projektu New Horizons přemýšlejí o odpovědi na otázku, jak se vypořádat s novými daty shromážděnými o vzdáleném objektu Kuiperova pásu 2014 MU69, kolem nějž prolétne sonda NASA 1. 1. 2019. Při tomto průletu bude zkoumán nejvzdálenější objekt v historii kosmického výzkumu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,6 miliardy kilometrů za Plutem.


Díky novým pozorováním, která pořídil dalekohled VST, se astronomům podařilo odhalit tři různé populace mladých stálic tvořících hvězdokupu v nitru Velké mlhoviny v souhvězdí Orion. Nečekaný výsledek přináší nový pohled na chápání procesu vzniku hvězdokup. Naznačuje totiž, že ke vzniku hvězd mohlo docházet v explozivních etapách, přičemž každá epizoda se odehrála mnohem rychleji, než se dříve myslelo.

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí