Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Aktuality AK

Podle Swinburne University of Technology – vedoucí výzkumné studie – nově objevený reliktní oblak plynu dosud nebyl „znečištěn“ vzniklými hvězdami dokonce ani 1,5 miliardy roků po Velkém třesku. „Všude, kam se podíváme, je ve viditelném vesmíru plyn znečištěn množstvím těžkých prvků vzniklých po explozích hvězd,“ říká hlavní autor studie P. Frederic Robert, Ph.D., Swinburne University of Technology. „Avšak tento mimořádný oblak se zdá být původní, bez přítomných hvězd či jejich pozůstatků, a to dokonce ještě i v době 1,5 miliardy roků po Velkém třesku.“

Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.

Nové výzkumy NASA potvrzují, že planeta Saturn postupně ztrácí svoji ikonickou ozdobu v podobě prstenců poměrně velkou rychlostí odhadnutou na základě pozorování, která uskutečnily kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 před více než dvěma desetiletími. Prstence jsou přitahovány na planetu Saturn její gravitací v podobě deště ledových zrníček ovlivňovaných magnetickým polem Saturnu.

Astronomové detekovali silné rentgenové vzplanutí u hvězdy v Malém Magellanově oblaku, což je blízká trpasličí galaxie vzdálená od Země téměř 200 000 světelných roků. Kombinace rentgenového záření a viditelného světla vědcům napověděla, že zdrojem tohoto záření je hvězda typu bílého trpaslíka, která může být nejrychleji přibývajícím „na váze“ dosud pozorovanou hvězdou typu bílého trpaslíka.


Kulové hvězdokupy jsou pradávné skupiny několika stovek tisíc až miliónů hvězd, které jsou gravitačně vázány do kulových struktur o průměru 100 až 200 světelných roků. Tyto objekty patří mezi nejstarší hvězdná uskupení ve vesmíru. Jsou také favorizovanými cíli pro astronomy amatéry. Při pozorování malým dalekohledem vypadají jako větší „rozmazaná hvězda“. Kolem naší Galaxie jich krouží zhruba 180.

Na základě použití nové metody pro dálkové měření poměru izotopů vody a oxidu uhličitého astronomové zjistili, že voda v Saturnových prstencích a jeho měsících je neočekávaně podobná vodě na Zemi. Výjimku představuje Saturnův měsíc Phoebe, kde je voda mnohem odlišnější v porovnání s doposud studovanými tělesy ve Sluneční soustavě. Studie vede k závěru, že potřebujeme upravit modely vzniku Sluneční soustavy, protože nová pozorování jsou v rozporu se současnými představami.


Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.

Nová studie představila charakteristiky velmi hmotných a ultra-kompaktních galaxií. Obsahují několikrát větší počet hvězd než Mléčná dráha, které odpovídají 80 miliardám hmotností Slunce. Proto jsou velmi jasné. Avšak jejich hvězdy jsou velmi nahuštěny v objemu menším, než zaujímá naše Galaxie. Astronomové objevili nový soubor 29 galaxií s těmito vlastnostmi ve vzdálenostech mezi 2 až 5 miliardami světelných roků od Země.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí