V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Tým astronomů využil přístroj SPHERE a dalekohled ESO/VLT k zobrazení první extrasolární planety, která byla objevena na vzdálené dráze v trojhvězdném systému. Dosud se myslelo, že oběžná dráha takového tělesa musí být nestabilní a že vzájemné gravitační interakce v krátké době povedou k vypuzení planety ze systému. Tato exoplaneta však nějakým způsobem přežila. Neočekávané pozorování naznačuje, že podobné systémy by ve skutečnosti mohly být mnohem častější, než se doposud myslelo. Výsledky byly zveřejněny 8. července ve vědeckém časopise Science.
Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní.
Chemikálie objevené v horninách na Marsu pojízdnou laboratoří NASA s názvem Curiosity napovídají, že atmosféra Rudé planety kdysi obsahovala mnohem více kyslíku než dnes. Výzkumníci objevili vysoké hodnoty oxidů manganu na základě výzkumu pomocí laserového děla na palubě Curiosity. To spolu s dalšími objevy – jako je například důkaz existence dávných jezer – vede k předpokladu většího množství kyslíku v atmosféře mladého Marsu a odhaluje, jak sousední planeta Země kdysi mohla vypadat.
Nový obrázek získaný 16. května 2016 Hubbleovým vesmírným teleskopem potvrdil přítomnost temné skvrny v atmosféře Neptunu. Ačkoliv přítomnost víru byla zaznamenána již dříve, během průletu sondy Voyager v roce 1989 a také Hubbleovým vesmírným teleskopem v roce 1994, ve 21. století je tomu na Neptunu poprvé.
Ruská agentura Roskosmos hlásí, že byly úspěšně zakončeny zkoušky vědeckých přístrojů kosmické sondy Trace Gas Orbiter (TGO) pro misi ExoMars-2016. Mise ExoMars je společným projektem agentury Roskosmos a Evropské kosmické agentury (ESA) na výzkum Marsu, jeho povrchu, atmosféry a klimatu z oběžné dráhy i z povrchu planety. Projekt otevře novou etapu výzkumu vesmíru pro Evropu a Rusko.
Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci Pluta – Charonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi.
Sonda New Horizons prolétla kolem Pluta a jeho měsíců už téměř před rokem. Teprve nyní, v novém balíčku dat, došlo i na Plutův malý měsíc Nix. Nové data poskytují přesvědčivý důkaz o tom, že jeho povrch je pokryt vodním ledem, podobným tomu, co už nedávno sonda objevila na dalším z měsíců Pluta, Hydře. Tento nový výsledek poskytuje další indicie o vzniku satelitního systému Pluta.
Vědcům se podařilo pozorovat přepojení magnetických siločar na Slunci. Při tomto jevu zvaném magnetická rekonexe se uvolňuje velké množství energie a to způsobem hrajícím důležitou roli při ohřevu horních vrstev sluneční atmosféry. Pozorování potvrdilo dřívější teoretické úvahy.