Aktuality AK

Konvergence dvou kosmických sond u Venuše v srpnu 2021 poskytla jedinečný pohled na to, jak je planeta schopna udržet si hustou atmosféru bez ochrany globálního magnetického pole. Mise ESA/JAXA BepiColombo, která je na cestě ke studiu Merkuru, a sonda ESA/NASA Solar Orbiter, která pozoruje Slunce z různých perspektiv – obě využívají řadu gravitačních asistencí Venuše ke změně svých trajektorií a k navedení na vhodnou dráhu. Ve dnech 9. a 10. srpna 2021 prolétly mise kolem Venuše v rozpětí jednoho dne a odeslaly zpět pozorování synergicky zachycená z osmi senzorů a dvou pozorovacích bodů ve vesmíru. Výsledky byly publikovány v Nature Communications.

Evropská kosmická sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) je připravena vydat se na osmiletou odyseu Sluneční soustavou, aby zjistila, zda oceány ukryté pod povrchem ledových měsíců Jupitera mají potenciál hostit mimozemský život. JUICE je prozatím v bílé místnosti svého výrobce Airbus v jihozápadním francouzském městě Toulouse. Ale její dny na naší planetě jsou sečteny.

Astronomové používající Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídili spektrum planetky typu Kentaura s označením (10199) Chariklo, která je obklopena dvojitým prstencem a pozorovali zákryty hvězdy těmito úzkými prstenci.

Astronomové objevili 12 nových měsíců u planety Jupiter, takže jejich celkový počet dosáhl rekordního čísla 92. To je více než má kterákoliv jiná planeta v naší Sluneční soustavě. Saturn, bývalý rekordman, je těsně druhý s 83 potvrzenými měsíci. Jupiterovy měsíce byly nedávno přidány na seznam vedený Centrem malých planet Mezinárodní astronomické unie, řekl Scott Sheppard z Carnegie Institution, který byl součástí týmu.

Fázový přechod v raném vesmíru mění sílu interakce mezi temnou a normální hmotou. Temná hmota zůstává jednou z největších záhad moderní fyziky. Je jasné, že musí existovat, protože bez temné hmoty nelze vysvětlit například pohyb galaxií. Nikdy se ale nepodařilo v experimentu odhalit temnou hmotu. V současné době existuje mnoho návrhů na nové experimenty: zaměřují se na detekci temné hmoty přímo prostřednictvím jejího rozptylu ze složek atomových jader detekčního prostředí, tj. protonů a neutronů.

Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.

Vědci používající Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) k nahlédnutí hluboko do srdce dvojice splývajících galaxií známých jako UGC 4211 objevili dvě černé díry rostoucí vedle sebe, jen 750 světelných let od sebe. Koncepce výtvarníka na úvodním obrázku ukazuje pozdní fázi sloučení galaxií a jejích dvou centrálních černých děr. Binární černé díry jsou nejblíže u sebe, jaké byly kdy pozorovány na více vlnových délkách.

Vědci odhalili rychle se pohybující skrytý proud látky emitovaný z hvězdy MWC 349A, který se pohybuje rychlostí 500 kilometrů za sekundu. Při studiu maserů kolem podivné hvězdy MWC 349A vědci objevili něco neočekávaného: dříve neviditelný výtrysk materiálu tryskající z plynného disku hvězdy neuvěřitelně vysokou rychlostí. Tým se sídlem v Centru astrofyziky Harvard & Smithsonian věří, že výtrysk je způsoben silným magnetickým polem obklopujícím hvězdu.

Pomocí archivních dat z radioteleskopu Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) zachytili astronomové rádiový signál na specifické vlnové délce známé jako čára 21 cm z galaxie SDSS J0826+5630, v níž se tvoří hvězdy a která existovala již před téměř 9 miliardami let. Je to poprvé, co byl tento typ rádiového signálu detekován na tak velkou vzdálenost.

Podle nové studie publikované v Physical Review Letters je možné, že temná hmota je složena z ultralehkých temných fotonů, které mohly hrát roli při zahřívání vesmíru. Tato hypotéza je podle výzkumníků ve skvělé shodě s pozorováními ze spektrografu Cosmic Origin Spectrograph (COS) na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu HST, který pozoruje spletitou a difúzní síť vláken známých jako „kosmická síť“, která existuje mezi galaxiemi.